Slovenská sněmovna ani ve středu nezahájila rozpravu k sociálnímu balíčku a k istanbulské úmluvě o potírání násilí na ženách. Šest nezařazených poslanců, kteří od úterý blokují řečnický pult v jednacím sále Národní rady na protest proti projednávání sociálních opatření krátce před parlamentními volbami, odmítli svou akci ukončit. Předseda parlamentu Andrej Danko schůzi následně přerušil do čtvrtka.

Zmíněné poslance, kteří se hlásí ke koalici neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, Danko nejprve znovu vykázal z jednacího sálu. Skupinka zákonodárců ale neuposlechla. Podobně postupovala již v úterý a v jednacím sále strávila i noc na středu. Danko řekl, že protestující poslance může pouze vykázat z jednání a že ti jsou si vědomi, že nemohou být od řečnického pultu vyvedeni. V končícím čtyřletém volebním období jde o první případ, kdy poslanci nerespektovali vykázání z jednání parlamentu.

Část opozice a nezařazených poslanců kritizuje dvě ze tří vládních stran, a to Směr-sociální demokracii (Směr-SD) a Slovenskou národní stranu (SNS), kvůli tomu, že ještě před parlamentními volbami 29. února chtějí prosadit návrhy na zdvojnásobení přídavků na děti, zavedení třináctých penzí a zrušení dálniční známky. Tato opatření v hodnotě přes 800 milionů eur (19,9 miliardy korun) ročně by zatížila hospodaření státu pod vedením příští vlády. Popularita Směru-SD a SNS podle dřívějších průzkumů klesá a SNS nemá jisté setrvání ve sněmovně po volbách.

Kromě zmíněné šestice poslanců kritizují sociální balíček také někteří další představitelé opozičních či neparlamentních stran. Jednat o nich odmítla i koaliční strana Most-Híd. Naopak menší opoziční strana Jsme rodina dříve uvedla, že při hlasování podpoří zavedení třinácté penze.

Zákony sociálního balíčku navrhla vláda premiéra Petera Pellegriniho projednat ve zrychleném režimu, tedy na jedné schůzi sněmovny. Podle právníků i části opozice ale neexistují mimořádné okolnosti, které by zrychlené jednání parlamentu v tomto případě umožňovaly.

Pokud navržená sociální opatření parlament schválí, může prezidentka Zuzana Čaputová příslušné zákony vetovat, podle ústavy na to má 15 dnů od jejich doručení do prezidentské kanceláře. Pokud by tak hlava státu učinila až po volbách, sněmovna by podle ústavních právníků nemohla o případném prolomení veta hlavy státu hlasovat. Podle jednacího řádu sněmovny totiž návrhy zákonů z předchozího volebního období lze po volbách projednat jen v případě, že budou znovu předloženy. Čaputová svůj postup ohledně sociálního balíčku zatím neoznámila.