Generální ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák získá za loňský rok bonus ve výši dvou třetin roční mzdy, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Rozhodla o tom Rada ČT počtem osmi hlasů z 15. Důvodem snížení je podle členů rady horší komunikace s radou o přípravě rozpočtu na rok 2020. Loni dostal Dvořák bonus v nesnížené výši 2,4 milionu Kč a stejné to bylo i v předchozích letech.

Nová radní Hana Lipovská navrhovala bonus Dvořákovi vůbec neudělit mimo jiné kvůli poklesu sledovanosti programů ČT nebo ekonomicky nevyrovnanému hospodaření televize, která čerpala z fondu koncesionářských poplatků. Pro nulový bonus hlasovali kromě Lipovské ještě tři radní, jmenovitě Roman Bradáč, Pavel Matocha a Lubomír „Xaver“ Veselý.

Pro bonus ve výši dvou třetin mzdy hlasovalo osm radních: Jaroslav Dědič, Zdeněk Šarapatka, René Kühn, Daniel Váňa, Tomáš Samek, Jaroslav Maxmilián Kašparů, Martin Doktor a Jiří Šlégr.

Kritéria pro určení a přiznání bonusu generálního ředitele se skládají z vyhodnocení hospodářských výsledků, úrovně televizního vysílání (kvalita programu a podíl na trhu), manažerských výsledků a plnění dalších povinností, například dodržování právních předpisů, Statutu a Kodexu ČT, plnění usnesení rady a komunikace s ní, komunikace s veřejností a podobně.

Novým předsedou Rady ČT byl zvolen René Kühn

Rada České televize také zvolila svým předsedou na příští dva roky mediálního odborníka Reného Kühna. Předchozímu předsedovi Janu Bednářovi vypršelo členství v radě. Devětačtyřicetiletý Kühn je členem rady od roku 2011 a opakovaně byl v minulosti jejím místopředsedou. Po celou svou profesní kariéru pracuje v marketingu a public relations. Působí rovněž jako externí poradce na ministerstvu kultury.

Kühn řekl, že se chce zasadit o etický přístup a vedení věcné diskuse v radě. Hodlá prosazovat respekt ke kolegům a maximálně využít profesní zkušenosti jejích členů. Za důležitou pokládá také otevřenost a komunikaci vůči veřejnosti. V nejbližším období Radu ČT čeká jednání o hospodaření s cílem zachovat rozsah veřejné služby, řekl. „Česká televize by měla mít do jisté míry snížený práh bolestivosti vůči kritice,“ dodal.

Česká televize loni hospodařila s náklady a výnosy 6,47 miliardy Kč, což bylo zhruba o 80 milionů Kč méně než v roce 2018. Proti rozpočtu ušetřila 205 milionů korun. Výroční zprávu dnes rada schválila. V loňském roce se ČT i přes pokles o 0,14 procentního bodu na 29,99 procenta stala nejsledovanější českou stanicí, její vysílání každý týden oslovilo průměrně 74 procent populace.

Rada zároveň uložila vedení ČT doplnit dlouhodobé plány ČT do roku 2024 o střednědobý plán, jak naplnit cíl, aby ČT měla na konci roku 2024 rezervu 700 milionů korun. Radní zároveň doporučili přistoupit k jednorázové hloubkové analýze nákladů.

ČT na mzdových, výrobních a provozních nákladech ušetřila v porovnání s rozpočtem 46 milionů korun. Další úspory vykázala například u investic do přechodu na DVB-T2. U výnosů z podnikatelské činnosti naopak dosáhla o 25 milionů Kč lepšího výsledku, než plánovala. Dlouhodobé plány pro rok 2019 předpokládaly stav finančních prostředků ke konci období ve výši 1,3 miliardy Kč, ve skutečnosti měla ČT na účtech o 297 milionů korun více.

Nejvyšší podíl na sledovanosti měl tradičně hlavní program ČT1 s 16,54 procenta. Jde přitom o nejlepší výsledek ČT1 za posledních šest let. Stabilní sledovanost dlouhodobě vykazuje i kanál ČT2. Podíl zpravodajského kanálu ČT24 byl 3,94 procenta, což bylo o 0,44 procentního bodu meziročně méně. Pokles byl způsoben především absencí významných domácích voleb. Sportovní kanál ČT sport zaznamenal celodenní podíl na sledovanosti 3,50 procenta.

Podíl na sledovanosti dětského kanálu Déčko ve skupině diváků od čtyř do 12 let vzrostl o 1,76 procentního bodu na 28,2 procenta. Kulturní kanál ČT art dosáhl v minulém roce podílu na publiku ve svém vysílacím čase 0,92 procenta.

Celková hodnota spokojenosti s pořady České televize meziročně vzrostla o jeden procentní bod na 83 procent. Index důvěryhodnosti České televize dosáhl v roce 2019 hodnoty 63 procent.