NADÚMRTÍ

Na covid či s covidem. Vysoká čísla úmrtí budou opět zkoumat experti

NADÚMRTÍ
Na covid či s covidem. Vysoká čísla úmrtí budou opět zkoumat experti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V letošním prvním pololetí zemřelo v meziročním srovnání o třetinu více lidí, celkem šlo o více než 76 tisíc případů. Stejně jako na podzim minulého roku toto období zasáhla silná vlna epidemie. Jaké jsou skutečné přímé dopady koronaviru do nadúmrtnosti však bude jasné opět až v příštím roce. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) má i letos proběhnout detailní analýza případů.

V minulém roce vyvolávaly statistiky úmrtí debaty mezi odborníky i vládou a opozičními stranami. Tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vyvolal kritiku například výrokem, že za vysokými počty úmrtí s covidem-19 stojí i lidé, kteří ve skutečnosti zemřeli při autonehodách. Blatný také nechal sestavit tým expertů, který měl úmrtí detailně zanalyzovat, v řadě případů totiž například kvůli dalším komorbiditám nebylo jasné, co bylo hlavní příčinou.

Při analýze příčin úmrtí z minulého roku došli odborníci k tomu, že z celkového počtu 17 000 lidí meziročně navíc, respektive 15 000 při zohlednění stárnutí obyvatel, byl covid-19 základní příčinou asi u 70 procent. Více než 3000 nadúmrtí pak lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejčastěji srdečnímu selhání, hypertenzi nebo ischemické chorobě srdeční. Podle Českého statistického úřadu tak byl covid-19 druhou nejčastější základní příčinou úmrtí, celkem mu podlehlo zhruba 10 tisíc lidí, tedy přes 8 % zemřelých.

Vyšší počty zemřelých statistici evidují letos zejména v prvních třech měsících, přičemž jejich největší meziroční přírůstek, o 64 procent, je za březen. „Musíme to analyzovat stejně jako data za rok 2020. Potřebujeme vidět větší detail, jedna věc jsou holá data, pak je třeba jít do většího detailu, určitě analýza proběhne i za rok 2021,“ řekl v pondělí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Faktem podle něj ale je, že se epidemie do úmrtí projevila.

„Celkové nadúmrtí bude nakonec v konečném důsledku i mezinárodně jeden z nejlépe srovnatelných parametrů, protože není ovlivnitelný tím, jak se kvalitně hlásí příčiny úmrtí a metodikami v jednotlivých státech,“ doplnil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Definitivně se podle něj data o příčinách úmrtí budou uzavírat v příštím kalendářním roce. Za rok 2020 byla dostupná letos na konci května. Očekává však podobné závěry jako u analýzy z minulého roku.

Po březnu meziroční nárůst zemřelých podle statistiků postupně klesal. Nejméně jich pak bylo v červnu, což byl zároveň první letošní měsíc, kdy počet zemřelých v meziročním srovnání klesl. Proti loňskému prvnímu pololetí pak přibylo více úmrtí zejména mezi lidmi ve věku věku 70 až 79 let, kde se počet mrtvých zvýšil zhruba o polovinu.

Do nadúmrtí se však může v konečném důsledku promítnout i řada vedlejších dopadů pandemie. V červnu například čeští kardiologové varovali před tím, že se kvůli odkládaným preventivním vyšetřením i rostoucí spotřebě alkoholu a cigaret za pandemie spojené s nedostatkem pohybu může dostavit „tsunami“ kardiovaskulárních či metabolických chorob. Jak ukázaly dřívější průzkumy či data pojišťoven, ke značnému odkládání prevence docházelo například i u onkologických onemocnění. Podle lékařů docházelo i k tomu, že u některých pacientů převládly obavy z covidu nad strachem z rakoviny.

Varovná čísla ukázal i meziroční úbytek hospitalizací. Roli v poklesu podle odborníků hraje odložená neakutní péče, ale také méně akutních problémů jako jsou infarkty nebo chronická srdeční selhání. Do nemocnic se s nimi dostalo v minulém roce méně lidí, více než 3000 lidí navíc proti roku 2019 ale kvůli nemocem srdce a cév zemřelo. „Vidíme korelaci s propadem hospitalizací na akutní srdeční selhání. Ve druhé polovině roku vidíme vážné propady i v oblasti preventivních programů. Ale ty efekty budeme vidět v následujícím horizontu, třeba dvou, třech letech,“ uvedl na konci června při představení dat o příčinách úmrtí v roce 2020 Dušek.

V minulém roce meziročně poklesla takzvaná screeningová vyšetření o 17,2 procenta, v dubnu byly omezeny skoro o tři čtvrtiny. Kolonoskopií, neboli vyšetření k odhalení rakoviny tlustého střeva, bylo loni skoro o 13 procent méně. Preventivních prohlídky jinak zdravých lidí, kteří jsou v určité věkové skupině nebo mají nějaké riziko, se zaměřují například i na rakovinu děložního čípku či prsu.

 

18. září 2021