DODÁVKY PLYNU

„S ruským plynem je to příjemnější.“ Odborníci reagují na ministra Lipavského

DODÁVKY PLYNU
„S ruským plynem je to příjemnější.“ Odborníci reagují na ministra Lipavského

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Odborníci a energetičtí analytici reagují na rozhovor ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ohledně dodávek plynu do Evropy. Podobně jako politik považují za důležité dodávky zkapalněného plynu LNG, připouštějí však, že bez ruského plynu se Evropa zatím neobejde.

Ministr zahraničí v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že přesměrování nákladu LNG do Evropy po prudkém růstu cen koncem loňského roku v souvislosti s nižšími dodávkami z Ruska ukázalo, že existují alternativy k ruskému plynu. Situace podle něj podnítila větší vůli k investicím do evropské infrastruktury.

„Rád říkám, že ruský prezident Vladimir Putin dal Evropě skvělý vánoční dárek, protože ukázal, že nejsme závislí na ruském plynu,“ řekl Lipavský. „Neříkám, že jsme závislí jen na LNG, ale je to velmi dobrý příklad toho, že Rusko si nemůže dovolit používat plyn jako nějakou zásadní ekonomickou páku, protože pokud Evropa vybuduje dostatečné mechanismy, terminály, diverzifikuje svou energetickou bezpečnost,“ dodal politik, který je zodpovědný za tuzemskou diplomacii.

S jeho slovy ne zcela souhlasí energetický analytik Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář, podle něhož za pokles cen mohou i jiné faktory. Do karet Evropě podle něj hraje současná mírná zima nebo to, že se podařilo dopravit zkapalněný zemní plyn z USA a dalších destinací. „To jsou faktory, na které se příště nemůžeme spoléhat,“ upozorňuje Sklenář.

„Naopak se ukazuje, že jsme stále do značné míry závislí na plynu z Ruska. Když to vezmu celoevropsky, tak pořád je největším dodavatelem Rusko. Zatím si osobně nedokážu úplně představit, že bychom se mohli zcela odstřihnout od dodávek ruského plynu,“ míní Sklenář.

Podle něj jsou možnosti zvýšených dodávek z jiných destinací poměrně omezené. „Určitě je důležité snažit se teď hledat nějaké, pokud jsou, volné kapacity od jiných dodavatelů. Ale ty jsou velmi omezené a nejsou v tuto chvíli schopny kompletně nahradit dodávku plynu z Ruska, ať už se bavíme o plynu z Norska nebo východní Afriky, teoreticky z Alžírska, kde je možné nějaké navýšení, ale to navýšení je jen velmi malé,“ dodává Sklenář.

Naopak zvláštní velvyslanec Česka pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Podle něj je ČR schopna se bez dodávek ruského plynu obejít. „Testy, které jsme jako Evropská unie provedli v roce 2014 po okupaci Krymu a východní Ukrajiny pro případ, že by Rusko zastavilo export do Evropské unie, ukázaly se, že jsme schopni to zvládnout,“ řekl Bartuška deníku Echo24.

Podle Bartušky je navýšení dodávek LNG ještě možné, diplomat a energetický expert zároveň zdůrazňuje, že diverzifikace dodávek je pro Evropu, respektive ČR výhodná. „Limitem je kapacita LNG terminálů, která ještě pořád není plně využitá, a samozřejmě cena. Pro Evropu je příjemnější mít mix dodavatelů plynu. Je rozhodně příjemnější mít mezi těmi dodavateli i Rusko, nepochybně. Zároveň není dobré být kýmkoliv vydírán,“ uzavírá Bartuška.

Zemní plyn v loňském roce výrazně zdražil, jedním z příčin bylo to, že Rusko posílalo do Evropy méně plynu. V posledních týdnech však začala tato důležitá surovina zlevňovat. Západ obviňuje Rusko, že zadržováním plynu napomáhá zvyšování cen a tlačí na regulační orgány EU a Německa, aby schválily nové propojení Nord Stream 2, které zdvojnásobí exportní kapacitu Moskvy přes Baltské moře. Rusko tato obvinění odmítá a Gazprom tvrdí, že plní všechny dlouhodobé smlouvy. Šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol minulý měsíc uvedl, že Rusko přispělo k nedostatečným dodávkám zemního plynu do Evropy, a to uprostřed roztržky mezi Moskvou a Západem kvůli Ukrajině.

Vojtěch Drbohlav