Lidovci navrhují ústavní ochranu manželství jako svazku muže a ženy. Dosáhnout tím chtějí mimo jiné respektu vůči svazku. Předkladatelem návrhu je poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL). V rozhovoru pro Echo24 přiznává, že novinka, pokud by prošla zákonodárným procesem, by nic nezměnila. „Je to symbolická rovina. Návrhem, projde-li, se nic jako mávnutím proutku nezmění,“ říká Marek Výborný. „Chceme tím ale říct, že pro nás je manželství zásadní hodnotou a že by si zasloužilo ústavní ochranu,“ dodává Výborný. Do sněmovny současně míří jiný návrh na uzákonění manželství stejnopohlavních párů a zrušení registrovaného partnerství.

Značná část opozice, včetně lidovců, se obává vzniku polokomunistické vlády. Je správný čas na to, zasahovat do ústavy?

To je závažná připomínka. Na druhou stranu otevíráme jen Listinu základních práv a svobod, ne ústavu jako takovou. Já se nedomnívám, že by to mělo jakýkoli charakter otevření Pandořiny skříňky, ani že by vznikl další zájem jiným způsobem zasahovat do listiny. V takovém okamžiku bychom s tím měli velký problém. Nám se ale jedná jen o to manželství.

Proč je nyní potřeba ústavní ochrana manželství muže a ženy?

My jsme s tím návrhem nepřišli teď v reakci na jiný návrh (návrh poslankyně Radky Maxové z ANO, předkládá změnu občanského zákoníku, která umožní sňatky homosexuálům – pozn. red.). My jsme naši iniciativu připravovali a diskutovali půl roku v rámci odborných komisí KDU-ČSL a na poslaneckém klubu. To, že se to sešlo v jednom týdnu s tím druhým návrhem, je náhoda. Je to snaha aktivně vstoupit do hodnotové politiky. Je to reakce na krizi rodiny, která tu evidentně je. Ale taky souvislost s diskuzí, jak vlastně manželství chápeme. Zda to je svazek muže a ženy, nebo jen nějaký sociálně ekonomický svazek.

Co myslíte tou krizí rodiny? Je nějak ohrožena?

Když se podíváme na míru rozvodovosti, je zřejmé, že nepřispívá stabilitě rodinných vztahů. To má přímý dopad na děti. Chceme říct, že pro nás je manželství zásadní hodnotou a že by si zasloužilo ústavní ochranu. My návrhem apriori nemíříme proti nikomu, naše aktivita je pozitivní.

Změní se pro fungování rodiny něco, když návrh projde?

Je to symbolická rovina. Návrhem, projde-li, se nic jako mávnutím proutku nezmění. Je ale potřeba připomenout, že návrh nespadl z čistého nebe. To ustanovení jsme v ústavě měli už za první republiky. Všechny okolní státy Visegrádské čtyřky to v ústavě také mají. Stejně jako další státy.

Ke změně české ústavy, jejíž součástí je listina práv a svobod, je třeba souhlas třípětinové většiny všech poslanců a přítomných senátorů. Seženete takovou podporu?

Uvidíme. Domnívám se, že to bude o vážné rozpravě. Netroufám si dopředu odhadnout výsledek. Nebudu kvůli tomu ani obcházet a přesvědčovat poslance. K tomu slouží rozprava na plénu. Na podzim ale na půdě Poslanecké sněmovny proběhne odborný seminář ještě před tím, než bude návrh projednáván. 

Druhý návrh, který navrhla poslankyně Radka Maxová, zákonem umožňuje manželství homosexuálních párů. To by s sebou neslo možnost společné adopce dětí. Měli by mít homosexuální páry možnost adoptovat děti?

Je naprosto přirozené, aby dítě vyrůstalo ve standardní rodině tvořené mužem a ženou. Ačkoli bych si netroufl kritizovat, že by ve stejnopohlavních rodinách dítěti chyběla něha a láska, adopce jako takové by měly zůstat možností pro manželské páry. Jiná věc je v občanském zákoníku upravit třeba ekonomické vztahy, týkající se například dědictví u registrovaných párů.

Co ale říkáte na argument, že lepší než dětství v domově a bez rodiny jsou stejnopohlavní adoptivní rodiče?

To jsou dvě řešení, ani jedno není ideální. Domnívám se ale, že zájem o adopci manželskými páry roste, takže je to trošku pseudoargument. Že by kvůli nedostatku zájmu o adopci děti zůstávaly v dětských domovech. Já se se zástupci iniciativy Jsme fér sešel. Nemám problém se s lidmi s opačným názorem bavit.