V hádku a souboj ostrých argumentů se zvrhl komunistický návrh na pětitýdenní dovolenou. K levicovému návrhu se ihned přidali sociální demokraté s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) s tím, že si o týden delší dovolenou zaměstnanci zaslouží, po koronavirové epidemii si prý musí odpočinout. Proti se postavila pravice, podle které je takový návrh v době krize velmi hazardní. Kromě politiků ale návrh rozhádal i firmy a odboráře, kteří mají na návrh opačný názor.

Novelu zákoníku práce přinesli do sněmovny komunisté, kteří si jeho podporu zařídili u hnutí ANO. Uzákoněný pátý týden dovolené byl totiž jedním z témat, které šéf KSČM Vojtěch Filip požadoval po premiérovi Andreji Babišovi. Dohoda o toleranci vlády ale padla a tak řada poslanců z vládního hnutí návrh již nepodporuje.

Projednání návrhu pak začalo netradičně, kdy poslanci čekali aspoň na jediného ministra Babišovy vlády, který by byl ochotný přijít do dolní komory. Někteří zákonodárci tak už v tu chvíli situaci komentovali s tím, že vládní ministři si již pátý týden dovolené vybrali. „Neúčast byť jediného ministra zablokovala projednávání tohoto jejich návrhu. Tak čekáme, zda někdo přijde. Doufám, že ne. Návrh je v dnešní ekonomicky složité době mimořádná blbost,“ řekl poslanec ODS Jan Skopeček.

Návrh pak vyvolal spory mezi poslanci. Ministryně práce Jana Maláčová komunistickou předlohu hájila, protože by si lidé měli po koronavirové krizi odpočinout. „Založit ekonomiku na levné pracovní síle, na tom, že budu lidi sdírat z kůže, nenechám je odpočinout, nenechám je nabrat sílu, nenechám je zvyšovat svou produktivitu, je prostě špatně,“ řekla před poslanci Maláčová.

To však vyvolalo mezi poslanci z různých stran bouři, kdy například zástupce z hnutí ANO Pavel Juříček mluvil o tom, že ze zaměstnavatelů se dělají novodobí otrokáři. S dalším vystoupením pokračoval lidovec Vít Kaňkovský, který proti Maláčové také ostře vystoupil. „Musím říct, že to, co tady paní ministryně předvedla, tak s tím se nemohu smířit. Považuji to za nehorázné vyjádření. A podle mého názoru to zasadila do kontextu doby tak někde před 35 roky nazpět na sjezdu Komsomolu v Moskvě,“ uvedl lidovecký poslanec.

Podle něj firmy nechtějí pracovníky sedřít z kůže, ale pouze zlepšit podmínky zaměstnancům. S dlouhým projevem pak vystoupil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, podle kterého nikdo žádnému zaměstnanci nebrání, aby si pět týdnů dovolené vyjednal. „Pokud to nařídíte, jsem si skoro jistý, že skončí různé benefity jako sick day, který dneska zaměstnavatelé dávají dobrovolně a vlastně hradí někdo jeden, někdo tři, někdo pět dnů ročně v plné výši. Protože je tam důvěra v toho zaměstnance, ten zaměstnavatel ho zná, věří tomu, že to nikdo nezneužívá,“ uvedl Stanjura. Bod nakonec sněmovna neodhlasovala a zatím není jasné, kdy se k němu vrátí

Po schůzi pak Skopeček ještě uvedl, že Jana Maláčová svým vystoupením ve sněmovně potvrdila, že firmy nemá ráda. „Pro ni jsou podnikatelé de facto třídní nepřátelé. Pak se ani nedivme, že je velká část z nich přes zlepšující se epidemiologickou situaci kvůli vládě stále zavřená a dokonce nezná ani plán rozvolnění,“ dodal Skopeček.

Před projednáním navíc Hospodářská komora zveřejnila průzkum mezi 600 podniky. Z šetření vyplynulo, že pokud by komunisté protlačili pátý týden dovolené, tak by zaměstnavatelé právě osekali jiné benefity, jako sick-days nebo přehodnotí mzdovou politiku.

Podle výsledků průzkumu by navíc tento návrh dopadl na nejmenší podniky, které si nemohou dovolit poskytovat zaměstnancům více jak čtyři týdny dovolené. Tyto firmy jsou navíc velmi ohrožené současnou koronavirovou krizí. „Vláda několikrát potvrdila, že tak zásadní úprava, která má dopad na národní hospodářství, se musí nejdřív prodiskutovat na tripartitě se všemi partnery, což se nestalo. Proto nás toto načasování zaráží. Je to netransparentní a neobvyklý postup. Trochu to působí, že návrh má odvrátit pozornost od jiných aktuálních věcí,“ uvedl k průzkumu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.