O pozici předsedy horní komory by se mohl ucházet kompromisní čtvrtý kandidát. Myslí si to končící předseda Senátu Milan Štěch, podle kterého se v zákulisí mluví o novém jménu. Zatím se nejvážněji o místo druhého ústavního činitele v zemi hlásili Jaroslav Kubera z ODS, Jan Horník ze STAN a lidovec Václav Hampl. Štěch ale předem vyloučil, že by se sám ucházel o pokračování ve funkci předsedy horní komory.

Pouhé tři dny scházejí do úterní první schůze horní komory, která se sejde od říjnových voleb. V Senátu se na začátku bude volit i nový šéf, který je druhým nejvyšší ústavním činitelem v zemi. Končící předseda horní komory Milan Štěch z ČSSD tvrdí, že senátorské kluby mohu zvolit kompromisního kandidáta. „Ještě čekám, že se objeví nové jméno,“ naznačil Štěch v pořadu Otázky Václava Moravce ČT. Více o čtvrtém, kompromisním nominantovi, jehož jméno je ve hře, prozradit nechtěl.

Dosavadní jednání mezi nejsilnějšími osmnáctičlennými kluby ODS a STAN o kandidátovi totiž nemá zatím žádný výsledek. Obě strany trvají na svých kandidátech, tedy na Jaroslavu Kuberovi a Janu Horníkovi. Dříve se mezi kandidáty STAN objevovalo také jméno Jiřího Růžičky.

Prosadit do čela Senátu svého nominanta se snaží také lidovci, kteří navrhují Václava Hampla. „Domnělé pravidlo, že předseda Senátu je volen z nejsilnějšího klubu tak úplně neplatí. Vzpomeňme si na Petra Pitharta. Když se dva nejsilnější kluby nemohly dohodnout, tak senátoři znovuzvolili právě jeho a rozhodně neudělali chybu. Právě na jeho práci bych rád navázal,“ uvedl Václav Hampl.

Nejpravděpodobněji však vypadá, že si senátoři budou moci zvolit mezi dvěma kandidáty. Podobná situace nastala už v roce 1998, kdy se v horní komoře vybíralo mezi Libuší Benešovou a Petrem Pithartem. Po šesti letech se výběr opakoval a v tajné volbě se objevila jména Přemysla Sobotky a Josefa Jařaba.