Komunisté sebrali 65 poslaneckých podpisů k svolání mimořádné schůze, na které chtějí v druhém čtení projednat návrh na zdanění církevních restitucí. Sejít by se poslanci mohli za týden v pátek. Novinářům to řekli předseda KSČM Vojtěch Filip a šéf sněmovního klubu Pavel Kováčik. K iniciativě, která má čelit obstrukcím ze strany pravice, se podle Kováčika přidala část poslanců SPD, ANO a ČSSD. „Využijeme všechny procedurální záležitosti, abychom ten zákon prosadili,“ doplnil Filip.

Zdanění církevních restitucí je jedním z požadavků, jejichž naplněním podmínili komunisté tichou podporu menšinovému kabinetu ANO a ČSSD. Ve Sněmovně ale podle komunistů návrh čelil obstrukcím, druhé čtení by podle Kováčika mělo zajistit, aby byl zákon odhlasován „v dohledné době“. O důsledné kontrole naplňování dohody včetně domluvených termínů mezi ANO a KSČM přitom mluvili komunisté nedávno s premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem, když žádal jejich poslance o podporu při schůzi o nedůvěře vládě. Hlasování, které vyvolala opozice v souvislosti s kauzou údajného zavlečení jeho syna za Ukrajinu, pak i díky hlasům komunistů kabinet ustál.

Druhé čtení zákona o zdanění církevních restitucí bylo na programu už zářijové schůze Sněmovny. Zdanění náhrad podporují vládní ANO a ČSSD, stejně jako opoziční KSČM a SPD. Proti jsou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Piráti v září vyzvali vládu, aby předložila analýzu týkající se vyplácení finančních náhrad za restituce církevního majetku. Posudek měl vycházet z aktuálních údajů Českého statistického úřadu a transparentně doložit vyčíslení paušální finanční náhrady. Do jeho vypracování měla podle Pirátů Sněmovna projednávání návrhu přerušit.

Výše náhrad je nadsazená, zní z KSČM

Předlohu KSČM, která by zdanění náhrad zavedla, počátkem září podpořil ústavně-právní výbor navzdory výhradám kritiků ohledně pravděpodobné protiústavnosti. Schválení návrhu komunistických poslanců doporučil už dřív i garanční rozpočtový výbor. Právní výbor chce o rok odložit účinnost předlohy, a to na leden 2020. Se souhlasem hlavního autora novely Vladimíra Koníčka (KSČM) to ve výboru prosadil jeho předseda Marek Benda (ODS). Podle něho je nutné v případě přijetí novely vytvořit prostor pro její posouzení před Ústavním soudem.

Komunisté podobně jako například i Babiš pokládají výši náhrad za nadsazenou. Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Stát by náhrady vyplácel podle smluv, které s církvemi uzavřel. Církve by ale musely zahrnout náhrady při podávání daňového přiznání mezi zdanitelné příjmy.

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona od roku 2013.