Vodní doprava zůstává v České republice naprosto marginální záležitostí a nepředpokládá se, že by ani případná výstavba nových vodních staveb to měla nějak zásadně změnit. Přesto jsou vodní cesty neustále předmětem požadavků prezidenta Miloše Zemana vůči vládě. Hlava státu je hlavním propagátorem kanálu Dunaj-Odra-Labe. Prezident proto využil změny na ministerstvu dopravy a aktuálního šéfa resortu Karla Havlíčka si pozval do Lán, aby mu opomíjení vodní dopravy vytkl.

„V sobotu dne 25. ledna 2020 se na zámku v Lánech konala porada expertního týmu prezidenta republiky Miloše Zemana za účasti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Expertní tým prezidenta republiky se zabýval třemi druhy dopravy, silniční, železniční a vodní. Konstatoval nepřipravenost důležitých dopravních staveb a opomíjení problematiky vodní dopravy,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v tiskové zprávě Hradu.

Přestože se předešlí ministři dopravy snažili většinou Zemanovi nějakým způsobem vyjít vstříc, sen o českém propojení tří moří se postupem času spíše rozplývá. Poslední ránou bylo, když ministerstvo životního prostředí ukončilo hodnocení vlivu plánovaného jezu na Labi u Děčína na životní prostředí. Důvodem je to, že Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) nedoplnilo včas požadované materiály. Celý proces sice může v budoucnu začít znovu, ale nové posouzení může trvat řadu let. Poslední proces posuzování vlivu plánované stavby na životní prostředí začal již v roce 2005. Ministerstvo během této doby třikrát vrátilo dodané dokumenty s požadavkem na přepracování, naposledy v roce 2016. ŘVC však ve lhůtě, která vypršela letos v září, ministerstvu požadované materiály neposlalo.

Děčínský jez je přitom zásadní pro veškeré představy na další splavnění Labe, rozšíření lodní dopravy na Vltavě či dokonce vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe. Nový ministr Havlíček po schůzce se Zemanem uvedl, že jeho dokončení podporuje. „Já osobně budu určitě podporovat dokončení přípravy plavebního stupně Děčín, protože je logickou částí Labské vodní cesty. V současné době se chci koncentrovat především na dořešení procesu stanovení kompenzačních opatření, protože jsem názoru, že prostor pro jejich stanovení určitě existuje. V tomto ohledu budu koordinovat své další kroky s resorty zemědělství a životního prostředí tak, aby kompenzační opatření mohla být stanovena a aby mohla být předložena ke schválení vládě Koncepce vodní dopravy, stejně tak aby mohl být opětovně zahájen proces EIA,“ uvedl vicepremiér pro Echo24.

Rejdaři, kteří jez prosazují, tvrdí, že by významně zvýšil splavnost v úseku, který je po většinu roku pro lodě uzavřen. Stavbu prosazuje i ministerstvo dopravy. Projekt však brzdí spory ohledně dopadu výstavby jezu. Podle zástupců ekologických organizací by jez poškodil přírodu, stavbu popisují jako neekologickou a neefektivní. Část území u Děčína je zahrnuto do soustavy Natura 2000 – tedy souboru chráněných území Evropské unie. Vláda se vloni zavázala, že nepříznivé dopady stavby na krajinu by měly být nahrazeny kompenzačními ekologickými opatřeními. Podle studie Správy národního parku České Švýcarsko však nejsou taková opatření možná. Evropská komise navíc vloni uvedla, že Česká republika nemůže ekologické dopady kompenzovat v zahraničí. ŘVC za přípravy projektu do letošního roku zaplatilo 625 milionů korun.

Zemanův sen, kanál Dunaj-Odra-Labe, je znovu na stole

U Děčínského jezu by však podle Zemana nemělo zůstat. Přál by si, aby jeho testamentem byl kanál Dunaj-Odra-Labe. Vrátit na stůl se jej snažili i Havlíčkovi předchůdci Dan Ťok či Vladimír Kremlík. Podobně k tomu přistupuje i současný šéf rezortu dopravy. „Ministerstvo dopravy dokončilo studii proveditelnosti DOL a v nejbližší době ji dáme na vládu,“ sdělil Havlíček pro Echo24.

Vláda však s kanálem příliš nepočítá, jak například ukazuje nedávno představený Národní investiční plán. Konkrétně se v dokumentu píše: „Projekt vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe je dlouhodobý a mimořádně finančně i procesně náročný (odhad investice je přes 660 mld. Kč). Vnímáme ho jako potenciální možnost, jak doplnit dopravní soustavu státu s možnými vodohospodářskými přínosy. Nicméně před zahájením jeho vlastní projektové přípravy je nutné velmi důsledně posoudit jeho ekonomickou efektivnost a dopady na životní prostředí a prvky NATURA 2000. Logickým a smysluplným prvním krokem může být napojení Ostravska samostatným kanálem na Odru u polského města Kędzierzyn- Koźle.“

Takto vágní formulace nepotěšila lobisty, kteří za kanál bojují. „Ačkoliv byly pro jednotlivé projekty včetně DOL Ministerstvem dopravy a jeho podřízenými organizacemi – v případě DOL je to ŘVC – připraveny podrobné analytické podklady s daty dle let a krajů, rozhodlo se MMR do Národního investičního plánu u staveb s předpokládanou realizací po roce 2030 implementovat tato data jen jako jakési nicneříkající souhrny,“ uvedl již dříve pro Echo24 Jan Skalický z Asociace DOL.

Ještě ministr Dan Ťok (ANO) předloni předložil vládě studii proveditelnosti, která sama o sobě stála přibližně 22 miliónů korun. Nejvyšší kontrolní úřad zase nedávno připomněl, že se již do splavnění Labe investovala možná zbytečně přibližně miliarda. Ťok chtěl přitom od realizace spíše ustoupit. Navrhoval, aby se příprava zaměřila pouze na propojení Dunaje s Odrou. Agendu ředitelství vodních cest chtěl také převést na ministerstvo zemědělství, čímž by se budoucnost vodních staveb značně zkomplikovala.

Obrat zpět směrem k vodním cestám však přišel s nástupem nového ministra Vladimíra Kremlíka, který byl vodní dopravě mnohem více nakloněn a v podstatě zachránil Ředitelství vodních cest. „Došlo k ryzímu zachránění organizace Ředitelství vodních cest, protože ta byla za předchůdce Ťoka paralyzovaná. Organizace nesměla nic nového rozjíždět, pokračovat v přípravách projektů, vypisovat soutěže. Byl pokyn předávat vše na státní podniky Povodí. To bylo naprosto nekoncepční. Pan ministr Kremlík udělal to, co bylo potřeba, aby nedošlo k narušení přípravy staveb,“ uvedl již dříve pro Echo24 Skalický. Kremlík také znovu otázku Zemanova koridoru vrátil vloni na podzim na vládu.

Čtěte také: Děčínský jez. Sen, ve kterém se utopilo již 625 milionů, má stopku