Starostové obcí se obávají novely trestního zákoníku, která by umožňovala trestat krádeže až od hranice 10 tisíc korun. V současné době je trestní hranice o polovinu menší. Dnes o osudu novely, kterou přinesla skupina poslanců z hnutí ANO, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ČSSD a KSČM rozhodne vláda. „Starostové to nechtějí. Bojí se, že zákon bude nahrávat drobným vykrádačkám, které jsou mnohdy v obchodech vedeny záměrně,“ řekl pro Echo24 Stanislav Polčák, který je předsedou Sdružení místních samospráv.

Odpůrci zákoníku se bojí hlavně toho, že stát dá do rukou zlodějům širší možnost, jak odcizit cennější majetek. Z nynější hranice pěti tisíc korun by se spodní hranice posunula na deset tisíc korun. Pokud by například zloděj ukradl zboží v hodnotě devíti tisíc korun, čekal by ho pouze přestupek, který by musel vyřešit obecní či městský úřad.

„Jednoznačně se stavíme proti záměru navyšování hranice škody. Dneska se setkáváme poměrně často setkáváme s tím, že zloději velmi dobře vědí co mohou ukradnout, aby to nebyl trestný čin. Rozumím argumentům, že to trochu zatěžuje soustavu státních zástupců a soudů. Na druhou stranu je nutné říct, že proto si je občané platí. Krádež jako taková je společensky škodlivá,“ řekl pro Echo24 Stanislav Polčák.

Ten také upozorňuje, že drobné krádeže jsou stále v menších obcích jedny z nejčastějších problémů. „Mnohdy se krade za menší škody, jako jsou kanály nebo hospodářská stavení. Na venkově je to velmi nevítaná věc,“ dodal Polčák. 

Proti zákonu se v připomínkovém řízení postavilo i ministerstvo vnitra nebo Svaz měst a obcí. „Z předloženého odůvodnění nabýváme dojem, že hlavním cílem této změny je odlehčit soudům a věznicím. Nelze dopustit, aby na základě takové změny došlo k situaci, kdy drobná majetková trestná činnost nebude v budoucnu trestána či bude postihnutelná s velkými obtížemi. Není pochyb o tom, že by zvýšení hranice pro trestný čin, přineslo nárůst přestupkové agendy u obecních úřadů. Předkladatelé uvádí, že by se jednalo o nárůst cca 3–5 procent agendy oproti stávajícímu stavu. Jedná se však pouze o kvalifikovaný odhad, který navíc nepočítá s nárůstem agendy v souvislosti s následným vymáháním sankce,“ uvádí vyjádření Svazu měst a obcí.

Novelou zákona se bude v pondělí zabývat kabinet Andreje Babiše, který předlohu skupiny poslanců z řad ANO, ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a TOP 09 zřejmě schválí. Předloha zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší majetkovou kriminalitu, aby začínala na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů.

Naopak s novelou souhlasí Nejvyšší státní zastupitelství či Nejvyšší soud. „Za nás je to určitě pozitivní posun. Osobně se domnívám, že by mělo dojít k výraznějšímu posunutí. Minimálně v posledním rozsahu, kde se počítá s deseti miliony. Tam by slušela částka vyšší, protože nemá horní hranici,“ řekl pro Echo24 člen prezídia Unie Obhájců Lukáš Trojan s tím, že by soudy musely operovat s rozmezím pěti let na zločiny jak nad deset milionů, tak miliardové krádeže.

Trojan také chápe výtky obcí a měst, které si stěžují, že by novela přinesla velkou vlnu přestupků na jejich úřady. „Větší spor vidím u spodní hranice, která se nelíbí jak ministerstvu vnitra, tak Svazu měst a obcí. Důvod je prostý, protože se bojí zvýšené incidence přestupkového jednání. Z jejich subjektivního pohledu jim rozumím. Objektivně se na přestupku bude podílet jeden nebo dva úředníci. Pokud by to krádež šla do trestního řízení, zaměstná to policistu, státního zástupce, soudce na prvním stupni a senát soudců na druhém stupni. Je daleko levnější vypořádat věc v rámci přestupku,“ řekl Trojan.

Podobně vidí předlohu i člen sekce pro trestní právo České advokátní komory Jan Vučka. „Posunutí pokládám za správné. Hranice mezi přestupkem a trestným činem má odpovídat nějaké míře závažnosti činu. Pokud se zvedá životní úroveň a stoupají mzdy, pak by se před soud dostávaly stále bagatelnější činy,“ řekl pro Echo24 advokát Vučka.

Podle něj by před soudy měly jít pouze závažné věci. To by však nebylo možné, pokud by se novela neprosadila. „Hranice 5 tisíc korun u krádeže je v zákoně tak dlouho, že už dozrál čas ke změně. Vezměte si, kolik stála kostka másla v roce 2002 a kolik stojí nyní. Kdybychom hranici neposunuli, postupně bychom se dostali až k tomu, že za krádež bochníku chleba bude 5 let galejí jako v Bídnících,“ řekl dále Jan Vučka.

Dohoda o vině a trestu

Novela zákoníku mění i dohodu o vině a trestu, u které by bylo možné uzavřít u všech trestných činů, tedy i u zvlášť závažných. V současnosti se může dohoda využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení, což je podle autorů novely hlavním důvodem, proč se tolik nerozšířila. Pokud by omezení odpadlo, mohlo by se podle autorů ulehčit okresním soudům při projednávání například loupeží, těžkého ublížení na zdraví a znásilnění. U krajských soudů by se mohlo jednat o závažnou majetkovou a hospodářskou kriminalitu, předkladatelé konkrétně zmiňují spolupracující obviněné. Nově by se naopak nesměla dohoda využívat u lidí s omezenou svéprávností, což ale kabinet patrně doporučí z novely vypustit.

Pro uzavření dohody o vině a trestu by obviněný člověk nepotřeboval výslovně ze zákona obhájce. Dohoda by se navíc stala podle předlohy zvláštním důvodem pro možné zmírnění trestu.