Národní investiční plán vlády zahrnuje přes 17 000 projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030. Na Setkání lídrů českého stavebnictví to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Do roku 2022 je to 1,23 bilionu korun. Kabinet podle něj sestaví Radu vlády pro veřejné investování a při ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) vytvoří státní expertizu, která bude odpovědná za koordinaci přípravy projektů.

"Ministerstvo pro místní rozvoj provedlo rozsáhlý sběr dat, kde byly osloveny nejen všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Dělali jsme to v úzké spolupráci. Proto jsme měli ty výjezdy do krajů. Výsledkem je vytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky," uvedl Babiš.

Období 2019 až 2030 chce vláda rozdělit na dvě části. V té první do roku 2022 zahrnula do programu projekty za 1,226 bilionu korun. "Vycházíme z toho, že tahle vláda, pokud vydrží, bude ještě sestavovat rozpočet na rok 2022. Proto jsme to takhle rozdělili. Teď to budeme analyzovat. Musíme stanovit priority a najít na to peníze," doplnil premiér.

Podle něj je třeba definovat orgány, které budou za národní investiční plán zodpovědné. Za tímto účelem bude vytvořena Rada vlády pro veřejné investování a na MMR státní expertiza. "Rada vlády bude svojí strukturou odpovídat vládě a bude odpovědná za finální výběr projektů. Státní expertiza bude organizační jednotka na MMR, která bude zodpovědná za koordinaci přípravy projektů. Bude propojovat jednotlivé veřejné investory a komunikovat jejich vzájemné potřeby. Bude vytvářet metodiky a standardy pro veřejné investování," dodal Babiš.

"K hodnocení investičního plánu vlády chybí detaily jako například způsob financování nebo koordinace s čerpáním EU fondů. Jinak koordinované a dlouhodobě plánované veřejné investice potřebuje česká ekonomika jako sůl," řekl analytik Deloitte David Marek. Dlouhodobé zanedbávání veřejných investic podle něj vede k tomu, že české dálnice jsou neprůjezdné a české univerzity hluboko ve světových žebříčcích.

ČR má rezervy zejména v investicích do dopravní infrastruktury, doplnil analytik Komerční banky Jakub Matějů. Ve kvalitě silniční sítě podle Světové banky zaujímá 25. místo z 29 zemí EU. Dopravní zatížení přitom stoupá. Od roku 1998 se počet motorových vozidel zvýšil o 56 procent, délka dálnic a silnic první třídy za stejné období vzrostla o devět procent. V rozpočtu na příští rok je sice plánované navýšení investičních výdajů v dopravě, stále však nedosahuje hodnot běžných před rokem 2011. V rozpočtovém výhledu na roky 2020 a 2021 se vyčlenění peněz na dopravní investice opět snižuje. "Národní investiční plán je dobrým krokem, je ale třeba přejít k činům," dodal.

Celkové výdaje státního rozpočtu na příští rok navrhlo ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy na 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021. Prioritami rozpočtu jsou podle vlády investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Základní parametry rozpočtu, které již nelze změnit, schválila Sněmovna koncem října.