zeman k turecké ofenzívě

Turecko se dopustilo zločinů, sbližuje se s vraždícím islamismem a nemůže do EU, míní Zeman

zeman k turecké ofenzívě
Turecko se dopustilo zločinů, sbližuje se s vraždícím islamismem a nemůže do EU, míní Zeman

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Turecko se při vojenské operaci na severu Sýrie dopustilo válečných zločinů, nemělo by proto být členem Evropské unie, řekl dnes prezident Miloš Zeman v televizi Barrandov. Země se podle něj pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem sbližuje s radikálním, vraždícím islamismem. Turecko zahájilo ofenzivu namířenou proti Kurdům v příhraničí Sýrie minulý týden ve středu. EU reagovala omezením vývozu zbraní do Turecka, Spojené státy zavedly sankce.

„Turecko se podle mého názoru dopustilo válečných zločinů a v každém případě si myslím, že by minimálně nemělo být členem Evropské unie,“ řekl Zeman. Poukázal na vraždy kurdských bojovníků a kurdské političky Hevrin Chalafové, které údajně podle videí zveřejněných na sociálních sítích o víkendu spáchala Turecku blízká syrská islamistická ozbrojená skupina Ahrár aš-Šarkíja.

To, že Turecko by mohlo mít podíl na válečných zločinech na syrských Kurdech, v úterý uvedl mluvčí úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville. Upozornil při tom také na vraždu Chalafové. O členství v EU požádalo Turecko v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Vstupní rozhovory s Ankarou zahájila unie v roce 2005. Jednání ale postupují velmi pomalu mimo jiné kvůli porušování lidských práv v Turecku.

Zeman uvedl, že zásadně nesouhlasí s Erdoganovými slovy, že Kurdové jsou teroristé. Kurdské jednotky známé jako pešmergové byly podle českého prezidenta nejúčinnější silou v boji proti Islámskému státu, a Turecko naopak de facto financovalo Islámský stát tím, že odebíralo jeho ropu. „Naopak bych si položil otázku, zda teroristy nejsou ti, kdo na Kurdy útočí a dopouštějí se při tom bestiálních vražd,“ řekl Zeman. Proturecké milice bojující na straně Turků jsou podle něj odnoží Islámského státu, která v Sýrii ještě zůstala.

Erdogan odklonil Turecko od historie zakladatele turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka, který prosazoval sekulární charakter státu střežený armádou, řekl Zeman. „Díky tomu, že se takto odklonil, tak dochází k islamizaci Turecka… ke sbližování se Turecka s islamismem, radikálním, vraždícím islamismem, který jsme teď právě viděli v severovýchodní Sýrii,“ dodal.

Turecko zahájilo ofenzivu na severovýchodě Sýrie poté, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americké vojáky. Podle českého prezidenta byli Kurdové zrazeni Amerikou i Evropou. „Právě my jako národ, který v roce (19)38 byl podobně zrazen, bychom měli mít vůči Kurdům alespoň elementární solidaritu a pomáhat jim v rámci našich možností,“ podotkl Zeman.

Turecko a Spojené státy se dnes dohodly na pětidenním klidu zbraní v severní Sýrii. Cílem je, aby se z určené oblasti mohli stáhnout bojovníci kurdských milic. Trump na twitteru napsal, že budou ušetřeny „miliony životů“. Americký viceprezident Mike Pence uvedl, že Trump také souhlasí s tím, že po naplnění dohody o příměří v Sýrii zruší hospodářské sankce proti Turecku a že Spojené státy zároveň nebudou žádné další sankce zavádět.

Výběr výroků prezidenta Miloše Zemana, které se týkaly Turecka:
Turecko by nemělo být součástí Evropské unie (EU), řekl Zeman s tím, že ačkoliv je Turecko členem NATO, někdy se podle něj chová, jako by spíš bylo spojenec Islámského státu. Zeman také kritizoval plán EU vyplatit Turecku tři miliardy eur, aby země zadržela dva miliony uprchlíků na svém území.
(setkání s občany v Kadani, 9. prosince 2015)

„Souhlasím, že historii nemají interpretovat politici, neboť v jejich rukách se z dějin nezřídka stává pouhý nástroj sloužící jejich politickým zájmům, a že poznání a výkladu minulosti se mají věnovat především historici. Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa.“
(dopis z 24. dubna 2017 arménské diaspoře v ČR, který kritizovalo turecké ministerstvo zahraničí)

Proč útočí (Turci) na Kurdy? No protože jsou faktickými spojenci Islámského státu… I když jsou členy Severoatlantické NATO a hlásí se do Evropské unie – a tam je ovšem málo pravděpodobné, že budou přijati – tak existovaly informace o tom, že v době, kdy Islámský stát okupoval podstatnou část jak Sýrie, tak Iráku, bylo právě Turecko, které zprostředkovávalo některé logistické operace pro zásobování Islámského státu. Konkrétně například vývoz ropy a podobně.“
(na setkání s občany ve Vintířově na Sokolovsku, 19. března 2019)

 

,

17. října 2019