Dlouhodobé následky po prodělání covidu-19 jako dušnost, únava či problémy se spánkem budou monitorovat plicní lékaři. Ti odhadují, že se s dlouhodobými následky potýká až 10 % vyléčených pacientů. Nejpozději v únoru by proto měl vzniknout registr, do nějž budou lékaři péči o pacienty zaznamenávat.

Řada lidí se podle lékařů i po prodělání covidu-19 potýká s obtížemi a to většinou plicního rázu. „O tyto lidi se staráme už delší dobu, ale nyní dostane péče oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci. Pacienty do ambulancí plicních lékařů posílají nejenom nemocnice, ale také praktičtí lékaři,“ uvedla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková.

Mezi dlouhodobé následky covidu patří dušnost, únava, problémy se spánkem, bolesti hlavy nebo nesoustředěnost. U některých přetrvává i ztráta čichu či chuti. Podle odhadu lékařů se týkají zhruba desetiny všech nakažených. Podle posledních dat bylo v ČR potvrzeno testem 940 000 případů, může tak jít zhruba o 94 000 lidí.

Pacienti, kteří se i měsíce po prodělání covidu-19 potýkají s únavou nebo dušností, by měli vyhledat plicního lékaře. Na prohlídku by také měli směřovat všichni pacienti, kteří se léčili s covidem v nemocnici. Drtivá většina z nich si podle Vašákové stěžuje na únavu, což může být způsobeno nedostatečnou okysličeností krve a to ukáže podle lékařů až podrobnější prohlídka.

„Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede takzvanou spirometrii, tedy funkční vyšetření plic včetně difuze, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži,“ popsala předsedkyně sekce ambulantních pneumologů odborné společnosti Ivana Čierna Peterová. V její ambulanci tvoří lidé po covidu-19 třetinu z nových pacientů.

Plicní lékaři stanovili pravidla, jak má péče o „postcovidové“ pacienty vypadat. „Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět šest až dvanáct týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících po dobu tří let,“ uvedl přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

Pacienti, kteří se s covidem-19 potýkali doma, by měli podle něj k plicnímu lékaři zajít, pokud se po dvou až třech měsících od infekce stále potýkají s dýchacími obtížemi. Královéhradecká fakultní nemocnice otevřela i speciální Centrum postcovidové péče. Většina pacientů jsou lidé ve středním věku, kteří dříve neměli žádné potíže s dýcháním.

„To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii,“ popsal Koblížek.

Registr se má podle předsedkyně pneumologické společnosti Vašákové spustit nejpozději v únoru. Nyní se čeká na to, až dojde ke schválení vyhlášky, která nový registr legislativně upraví. Pneumologové do něj pak budou zaznamenávat informace o péči o „zbrusu novou kategorii nemocných“, jak uvedla společnost v tiskové zprávě.