Vládní Piráti odmítají Blažkovu novelu o státních zástupcích. „Horší než za Benešové“
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Změna zákona týkající se státních zástupců nemá uvnitř vládní koalice jednotnou podporu. Novela má mimo jiné omezit funkční období vedoucích státních zástupců na 7 let, vrchní a krajští státní zástupci by navíc mohli vykonávat funkci nanejvýše dvě funkční období za sebou. S návrhem nesouhlasí Unie státních zástupců a podpořit ho odmítají i koaliční Piráti. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek řekl, že vláda musí přijít o možnost odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu.
Dlouho připravovaná novela zákona o státním zastupitelství opustila minulý týden ministerstvo spravedlnosti a zamířila do mezirezortního připomínkového řízení. Změna nově zavádí například sedmileté funkční období pro všechny vedoucí státní zástupce, od nejvyššího státního zástupce až po krajské a okresní. Podle návrhu by navíc mohli vrchní a krajští státní zástupci vykonávat funkci vedoucího u téhož zastupitelství nanejvýš po dvě funkční období za sebou.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) připustil, že kolem zákona očekává rozsáhlou diskuzi nejen ve sněmovně, ale i uvnitř koalice. „Bohužel se nepodařila úplná koaliční shoda, takže očekávám velké debaty, zejména co se týká způsobu jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce, kde jsme ke shodě nedošli,“ řekl ministr pro Právo.
Současná podoba novely naráží například u vládních Pirátů. „Rozhodně tu úpravu, kterou připravil pan ministr Blažek, nepodporujeme, protože je v rozporu s koaliční smlouvou. Dali jsme lidem slib, že politici nebudou zasahovat do nezávislosti státních zástupců. Pokud jde o možnost svévolného odvolání nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu, tak je ten návrh horší, než připravila Marie Benešová (předchozí ministryně spravedlnosti za ANO – pozn. red.),“ řekl pro deník Echo24 šéf pirátských poslanců a místopředseda ústavně-právního výboru Jakub Michálek.
„Podle návrhu by pokračoval stávající stav, kdy libovolná vláda v budoucnu bude moci odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu, lusknutím prstu, stačí, když se ministr spravedlnosti špatně vyspí. Zažili jsme to za vlády Andreje Babiše, když Marie Benešová tlačila na Pavla Zemana, kterému hrozila odvoláním. Samozřejmě, že tyto tlaky vyvolávají u státních zástupců strach z politiků. A ti politici, kteří ten strach šíří, to dobře vědí,“ dodává Michálek.
V drtivé části Evropy je podle Michálka běžný model, kdy nejvyšší státní zástupce nemůže být vládou odvolán bez uvedení důvodu, ale může být odvolán pouze za konkrétní manažerská nebo právní pochybení, a to kárným soudem, stejně jako vrchní státní zástupce a další vedoucí státní zástupci. Návrh na sedmileté funkční období Pirátská strana ale podporuje. „Celý ten systém, jak je nastaven, bude vládu spíše vybízet k tomu, aby si dosadila svého nejvyššího státního zástupce, protože když to neudělá, dosadí si ho tam příští volební období jiná vláda. Hraje se o to, jaká bude míra tlaku na soustavu státního zastupitelství.“
S omezením doposud neomezeného funkčního období, které je absolutní novinkou, souhlasí i Unie státních zástupců, mandát by ale podle viceprezidenta spolku Ondřeje Šťastného měl být delší. „Je vhodné, aby jeho funkční období nebylo pouze na sedm let, ale desetileté, jako je tomu u předsedů nejvyšších soudů,“ uvedl Šťastný v prohlášení. Kritizuje v něm ale, že novela připravená ministerstvem spravedlnosti neposiluje postavení nejvyššího státního zástupce, zpřesnění pravidel totiž slibovala současná koalice v programovém prohlášení vlády. „Nedostatkem návrhu nepochybně je, že neposiluje postavení nejvyššího státního zástupce z hlediska způsobu jeho odvolávání z funkce.“ Pokud jde o možnost vedoucích státních zástupců opakovat funkční období, měla by se podle Unie státních zástupců týkat pouze okresních, ale už nikoli krajských a vrchních státních zástupců.
Novela počítá také s povinnými výběrovými řízeními na místa vedoucích státních zástupců. Výběrová komise má být pětičlenná, přičemž jednoho člena by nominoval ministr a po dvou nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce stojící v čele nejblíže vyššího státního zastupitelství. To Unie vítá. Ministr nebude muset návrhu na jmenování vyhovět, pokud navržený kandidát nebude splňovat „předpoklady pro řádný výkon funkce vedoucího státního zástupce“ – svůj postoj ale bude muset písemně zdůvodnit.