Ukrajina se chystá urychlit svou integraci do EU, což bude vyžadovat daleko hustější propojení se sousedními zeměmi unie, zvláště, když spojení s východem bude nemožné nebo komplikované. Bude také nutné vybudovat hustější železniční propojení se zeměmi EU. Rychlejší dopravě ale kromě hustoty tratí brání i širokorozchodná železnice. Podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova bude nutné přestavět ukrajinské tratě na evropský rozchod a začít by se mělo brzy, jelikož práce by mohly trvat až 40 let.

"Vzhledem k požadavkům podnikatelů a odborů jsou ve skutečnosti jednání s Gazpromem o obnovení dodávek nevyhnutelná," řekl Christov novinářům. Očekává ale, že rozhovory budou velmi obtížné. Ruský velvyslanec v Bulharsku v neděli prohlásil, že dodávky plynu do Bulharska by mohly být obnoveny, pokud bude ze strany Sofie politická vůle. Platby ale i tak musejí být v rublech.

Bulharsko, které je členem Evropské unie, až do dubnového přerušení dodávek odebíralo z Ruska až 90 procent plynu, který potřebovává. Současná dlouhodobá smlouva s Gazpromem vyprší na konci letošního roku.

Christov obvinil předchozí vládu reformního premiéra Kirila Petkova, že vztahy s Ruskem pokazila. Vláda padla v červnu, pouhých šest měsíců po nástupu do funkce.

Stovky Bulharů protestují od 2. srpna proti dočasné vládě, která se toho dne ujala funkce. Lidé se obávají, že kabinet bude pracovat na obnovení dodávek z Ruska a znovu zvýší vliv Kremlu na ekonomiku.

Země potřebuje ročně zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu. V současnosti dostává jednu miliardu metrů krychlových z Ázerbájdžánu, zbytek nakupuje na trhu. Velkoobchodní ceny plynu tento měsíc vzrostly zhruba o 60 procent na 300 leva (3800 Kč) za megawatthodinu.

Podnikatelská sdružení a odbory upozorňují, že vysoké ceny plynu mají negativní dopady na průmysl. Vyzvaly proto vládu, aby hledala možnosti, jak obnovit dovoz plynu z Ruska, který by byl levnější než nákup na volném trhu. Sofia tento týden podle Christova zahájí jednání s Ázerbájdžánem o zvýšení dodávek a bude jednat o dodávkách také s tureckými obchodníky s plynem.

Předchozí vláda také vyjednala dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Prozatímní vláda se ale rozhodla uzavřít s americkou plynárenskou firmou Cheniere definitivní dohodu pouze na jeden náklad LNG v říjnu. Uvedla, že nedokáže zajistit sloty v terminálech na LNG za přijatelné ceny pro ostatních šest nákladů.

"Nynější krok současné úřednické vlády v Bulharsku je tříštěním jednotného postupu EU vůči Gazpromu a Rusku obecně," uvedl ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Zatímco většina zemí EU se snaží od ruských energií postupně odstřihávat, Bulharsko chce učinit pravý opak. Navíc 'potupně', neboť Rusko zemi od svých dodávek odstřihlo na základě kontroverzního požadavku platby v rublech," dodal.

Zároveň je podle Kovandy jednání Sofie ilustrací stále složitější situace, v níž se ocitají země spíše východní části EU, vysoce závislé na ruském plynu, včetně Německa nebo České republiky. V Německu se tak například i z nejvyšších politických pater, konkrétně z vládní FDP, už ozvaly hlasy volající po spuštění plynovodu Nord Stream 2. Ten už je hotový a vede paralelně s plynovodem Nord Stream 1, kvůli ruské invazi na Ukrajinu jej ale Německo odmítlo zprovoznit. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.

Separátně bez EU si dodávky ruského plynu už domluvilo Maďarsko. Gazprom tento měsíc zvýšil dodávky plynu do této země nad objem stanovený v dlouhodobé smlouvě. Budapešť také vede jednání o výši dodávek na září. Ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó v červenci kvůli tomu navštívil Moskvu.

Uzavření dohody o dodávkách plynu s ruským Gazpromem požaduje v České republice šéf strany SPD Tomio Okamura. Podle něj v současnosti není k ruskému plynu alternativa, geopolitika by proto měla jít v tomto případě stranou.