Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se neztotožňuje s hodnocením Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci, které dnes na tiskové konferenci prezentoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Považuje ministrovo hodnocení za příliš příkré. Analýza ministerstva spravedlnosti podle Blažka ukázala nedostatky v hospodaření a efektivitě VSZ, podle Stříže ale úspěšnost nelze hodnotit jen podle statistik. Střížovo vyjádření dnes ČTK poskytl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Blažkův postoj k olomouckému VSZ se změnil od roku 2013 po policejním zásahu na úřadu vlády, uvedl pro ČTK bývalý olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. Čísla z analýzy platí nehledě na zásah na úřadu vlády, oponoval Blažek.

Blažek na základě analýzy žádá návrh reorganizace a personálních změn na olomouckém VSZ od kandidáta na tamního vrchního státního zástupce Radima Daňhela. Toho do funkce navrhl Stříž. Daňhel by mohl nahradit Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce do Střížova úřadu. "S příliš příkrým hodnocením působení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se neztotožňuji, neboť je velmi problematické učinit takové zásadní závěry na základě nepříliš hluboké analýzy, která vychází pouze z některých statistických ukazatelů," uvedl Stříž. "Stejně tak není bezvýhradně možné porovnávat činnost VSZ v Praze a VSZ v Olomouci, protože skladba trestné činnosti i rozsah obvodu působnosti se výrazně liší," dodal.

Dnes zveřejněné výsledky analýzy popisují situaci z posledních let. Poukázala mimo jiné na to, že ze 30 státních zástupců na olomouckém VSZ třetina vykonává vedoucí funkce a dalších pět je vykonávat může. Od toho se odvíjejí platy státních zástupců, měsíčně s vyplácenými příplatky průměrně berou víc než 162.000 korun. Vedení v Olomouci se přitom podle Blažka nepokoušelo učinit žádné provozní úspory, i když jsou tamní výdaje na cestovné nebo služby elektronické komunikace vyšší než na VSZ v Praze, které je počtem státních zástupců trojnásobné. U olomouckého VSZ jsou také vyšší než v Praze požadované i vyplacené náhrady škody za nezákonná trestní stíhání.

Nejvyšší státní zastupitelství se bude údaji nastíněnými Blažkem podrobně zabývat, uvedl Stříž. "O problematice odškodňování bude nejvyšší státní zástupce znovu jednat s ministrem spravedlnosti, neboť Nejvyšší státní zastupitelství podrobnými údaji nedisponuje," dodal. Blažkův postup ve vztahu k Daňhelovi Stříž označil za naprosto standardní a korektní.

Podle Ištvana Blažek jako ministr spravedlnosti v roce 2012 a 2013 neměl k fungování olomouckého VSZ žádné připomínky ani poznámky. "Přestože jsme se vídali a přestože měl všechny informace, které dnes prezentuje, tak mu nevadilo vůbec nic," uvedl bývalý olomoucký vrchní státní zástupce. "Jeho (Blažkův) postoj se radikálně změnil od roku 2013 po zásahu policie na úřadu vlády. Berte to touto optikou," dodal Ištvan.

Po policejním zásahu na úřadu vlády v červnu 2013 padl kabinet Petra Nečase (ODS). V kauzách, které se týkaly mimo jiné blízké spolupracovnice, šéfky kabinetu a partnerky tehdejšího premiéra Nečase Jany Nagyové (nyní Nečasové) a údajné politické korupce, soudy ve většině případů Nečasovou a další obžalované zbavily viny, některé stále řeší. Ištvan v době zásahu vedl olomoucké VSZ, jehož ostravská pobočka případ dozorovala.

"Čísla, která jsem říkal, platí, ať zásah v roce 2013 byl, či nebyl," napsal ČTK Blažek v reakci na Ištvanovo vyjádření. "Uváděl jsem čísla bez výraznějšího komentáře. Údaje si může každý vyhodnotit sám," poznamenal ministr ke Střížovu vyjádření, že úspěšnost nelze hodnotit jen podle statistik.

Ištvan vedl VSZ v Olomouci mezi lety 1997 až 2007 a poté od roku 2011 do letošního dubna. Letos v únoru sám požádal o přeložení na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Jako důvod odchodu uvedl, že v době přípravy novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele VSZ v Olomouci stál nikoli dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem.