Novým prezidentem Kolumbie byl zvolen levicový kandidát Gustavo Petro. V nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil milionáře Rodolfa Hernándeze, který svou prohru uznal. Dvaašedesátiletý Petro se tak stane prvním levicovým prezidentem Kolumbie, napsala agentura Reuters.

Petro chce prosadit ambiciózní penzijní, daňové, zdravotnické a zemědělské reformy a změnit způsob, jakým Kolumbie bojuje s drogovými kartely a dalšími ozbrojenými skupinami. Mladé voliče oslovuje Petro i sliby lepší ochrany životního prostředí. Přízeň mladých, domorodého obyvatelstva i žen mu získává také ekologická aktivistka afrokolumbijského původu Francia Márquezová, kterou si vybral za viceprezidentku a která by se v Kolumbii mohla stát první ženou černé pleti v této funkci.

Bývalý starosta Bogoty Petro je politický veterán, o prezidentský úřad se ucházel už potřetí. Jako velmi mladý byl členem menší levicové gerily M-19. V roce 1985 byl zatčen za nedovolené ozbrojování a odsouzen k 18 měsícům vězení. Podle televize France24 se ale neúčastnil ozbrojených akcí gerily M-19 a v roce 1990 podpořil mírovou dohodu s vládou. Rok nato byl zvolen poslancem za Demokratickou alianci M-19, jejímž členy byli i bývalí povstalci.

Vítězství Petra, který byl favoritem předvolebních průzkumů, znamená začátek nové politické éry, jelikož levice byla v Kolumbii tradičně spojována s levicovými gerilami. S největší z nich, organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), po půlstoletí bojů proti vládě uzavřel v roce 2016 tehdejší prezident Juan Manuel Santos mírovou dohodu a většina povstalců složila zbraně.

Petro letos v květnu kampaň na několik dní přerušil kvůli obavám o život. Oznámil, že má informace, potvrzené i policií, o plánu zločineckého gangu ho zabít. Kampaň o několik dní později obnovil v neprůstřelné vestě a obklopen ochrankou s policejními štíty.

Stavební magnát Hernández není spojovaný s žádnou politickou stranou. Úspornou volební kampaň, vedenou hlavně na TikToku a dalších sociálních sítích, si financoval sám. Voličům sliboval boj proti korupci, která je podle něho příčinou chudoby.

Podle výsledků zveřejněných volebními orgány po sečtení téměř všech hlasovacích lístků Petro získal 50,47 procenta hlasů, zatímco Hernández obdržel pouze 47,27 procenta hlasů, napsala agentura AP. „Většina občanů zvolila druhého kandidáta. Jak jsem řekl během kampaně, výsledek voleb akceptuji,“ uvedl Hernández.

Petro se narodil 19. dubna 1960 ve městě Zipaquirá do farmářské rodiny. Vystudoval ekonomii na univerzitě Javeriana v Bogotě, poté nedokončil postgraduální studia ekonomie a lidských práv na Katolické univerzitě v Lovani v Belgii a doktorská studia na univerzitě v Salamance ve Španělsku. Senátorem byl poprvé v letech 2006 až 2008, do senátorského křesla se vrátil po prohraných prezidentských volbách v roce 2018. V letech 1991 až 1994 a poté 1998 až 2006 byl poslancem.

Levicoví kandidáti vyhráli v posledním roce v Latinské Americe prezidentské volby v Chile, Peru či Hondurasu a na podzim má velkou šanci vrátit se do nejvyššího úřadu brazilský politický veterán Luiz Inácio Lula da Silva, který by měl podle současných průzkumů v říjnu porazit současného krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara.