ZEMŘELA BRITSKÁ KRÁLOVNA

Zemřela britská královna Alžběta II. Princ Charles se stal králem

ZEMŘELA BRITSKÁ KRÁLOVNA
Zemřela britská královna Alžběta II. Princ Charles se stal králem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Zemřela britská královna Alžběta II., bylo jí 96 let. Buckinghamský palác o zhoršení jejího zdravotního stavu informoval ve čtvrtek odpoledne. Do jejího zámku Balmoral ve Skotsku poté odcestovala její rodina v čele s následníkem britského trůnu, princem Charlesem. O úmrtí královny informoval v 19.30 (SELČ) Buckinghamský palác.

Novým britským králem se stal nejstarší syn Alžběty II., princ Charles. „Dnes zůstane na Balmoralu a v pátek se vrátí do Londýna,“ informoval královský palác.

První znepokojivé zprávy přišly ze zámku Balmoral ve čtvrtek odpoledne. „Po další prohlídce, která se konala dnes ráno, jsou královniny lékaři znepokojeni kvůli zdraví Jejího Veličenstva a doporučili, aby zůstala pod lékařským dohledem. Královna zůstává v pohodlí na Balmoralu,“ uvedl ve čtvrtek odpoledne Buckinghamský palác. Večer pak přišla smutná zpráva, že královna, která byla na britském trůnu 70 let, pokojně zemřela v zámku Balmoral.

Do Skotska za královnou přijely její všechny čtyři děti, korunní princ Charles s manželkou Camillou, královská princezna Anne Mountbatten-Windsor, princ Andrew i princ Edward. Dorazil i její vnuk princ William, za babičkou se vydal i jeho bratr princ Harry.

Královna na trůn nastoupila 6. února 1952 ve věku 25 let po smrti svého otce Jiřího VI., který zemřel na rakovinu plic ve věku 56 let. Její korunovace ve Westminsterském opatství se uskutečnila 2. června 1953. 9. dubna 2021 ve věku 99 let zemřel její milovaný choť, princ Philip.

Žádný jiný žijící monarcha na světě nevládl tak dlouho jako ona. Podnikla stovky zámořských cest, z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu britské koloniální říše, vstupu své země do Evropských společenství i jejímu vystoupení z Evropské unie v lednu 2020. Zažila první rakety ve vesmíru i příchod internetu. A celou tu dobu stála v čele své země jako symbol její stability, jako pevná a bezúhonná panovnice.

A přitom původně vůbec vládnout neměla. Narodila se 21. dubna 1926 jako nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a její otec byl tehdy až druhým v následnické linii. V prosinci 1936 však abdikoval jeho bratr Edward VIII., aby se mohl oženit s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. A z Alžběty byla rázem následnice trůnu.

Zpráva o náhlé smrti jejího milovaného otce, krále Jiřího VI., Alžbětu zastihla 6. února 1952 v Keni, na cestě po Asii a Africe, kterou podnikla spolu se svým manželem Philipem namísto churavějícího krále. Ihned se vrátila domů. „Vypadá jako holčička a stala se královnou,“ psal britský tisk před 70 lety o té osudové chvíli. Korunovace Alžběty ve Westminsterském opatství 2. června 1953 se stala první korunovací přenášenou v přímém televizním přenosu.

A princ Philip musel odejít od námořnictva, aby ji mohl doprovázet při reprezentačních povinnostech. A že jich bylo. Stál jí věrně po boku od roku 1947, kdy se vzali, až do své smrti vloni v dubnu. Měli spolu čtyři děti, Charlese, Annu, Andrewa a Edwarda. V roce 1996 se Philip s Alžbětou podívali i do Čech, princ si mimo jiné se zájmem prohlédl hřebčín v Kladrubech.

V politice si panovnice zachovávala striktní neutralitu, přesto byla považována za důležitý svorník jednoty země. Její věta před skotským referendem o nezávislosti v září 2014, že doufá, že voliči pečlivě zváží budoucnost, kterou navíc pronesla ve svém skotském letním sídle, byla pokládána za signál, že si královna odchod Skotska nepřeje.

„Vděčnost, úcta a hrdost. Tato slova shrnují můj vztah k lidem této země a celého Společenství,“ prohlásila panovnice v projevu u příležitosti zlatého jubilea v roce 2002. V tom roce také zemřela její sestra, princezna Margaret. Dosavadní rekord v délce vládnutí, který stanovila její praprababička královna Viktorie, překonala Alžběta II. v září 2015. Letošní platinové jubileum královna jako tradičně slavila v červnu.

Nejednu těžkou chvíli připravila královně její rodina, a to i v poslední době. Letos v polovině ledna musela odebrat svému synovi Andrewovi, který býval označován za její nejoblíbenější dítě, vojenské tituly a královské záštity kvůli skandálu kolem údajného sexuálního zneužití. Andrew se v polovině února dohodl s Američankou Virginií Giuffreovou na mimosoudním vyrovnání, podle médií patrně ve výši milionů dolarů. Žena tvrdila, že princ ji několikrát sexuálně zneužil, když jí bylo 17 let. Vojenské hodnosti a další patronáty vrátil vloni v únoru Alžbětě II. i její milovaný vnuk, princ Harry, po svém rozhodnutí zřeknout se společně se svou manželkou Meghan královských povinností v lednu 2020.

Nejtěžší byl pro královnu patrně rok 1992, čtyřicátý rok na trůně, který sama označila za „annus horribilis.“ Po sérii skandálů a rozpadu manželství jejích tří dětí následoval v listopadu toho roku ještě požár královského hradu Windsor. A v prosinci oznámil prvorozený princ Charles, následník trůnu, a jeho manželka Diana odloučení. Dopis, kterým Alžběta II. v prosinci 1995 vyzvala Charlese k rozvodu s Dianou, patřil údajně k jejím nejtěžším státnickým krokům. Pár se rozvedl půl roku nato. „Horké chvilky“ jí připravili i další členové královské rodiny, třeba její „bohémská“ sestra Margaret.

Život panovnice jedné z nejmocnějších zemí světa odjakživa provázel silný smysl pro povinnost. Stisk její ruky byl prý překvapivě pevný. Měla ráda psy a koně, jezdila na vyjížďky krajinou. Za svůj život odchovala víc než 30 psů svého nejoblíbenějšího plemene corgi.

Britové ctili svoji královnu jako symbol monarchie a popisovali ji jako ženu oddanou svému poslání, panovnici obrovských zkušeností i smyslu pro humor, hluboce věřící, schopnou citovat z bible. Ale i jako ženu osamocenou uprostřed mašinérie dvora a matku, která si vyčítala, že kvůli státnickým povinnostem neměla dost času na výchovu svých dětí. I v této poloze ji zachytil oceňovaný seriál streamovací společnosti Netflix s názvem Koruna z let 2016 až 2021. Královně se podle médií docela líbil, i když popisy některých událostí byly podle ní „přehnaně dramatizovány“.

V Evropě překonal délku vlády královny Alžběty II. v historii pouze francouzský král Ludvík XIV., přezdívaný „král Slunce,“ který vládl od svých čtyř let až do své smrti, tedy víc jak 72 let (1643 až 1715).

 

, kap