Architektura, která se stane uměním, stejně jako umění, které se stává architekturou, jsou často prolínající se kategorie, ale vznikají s opačným úhlem pohledu na jejich začátku. Bohužel však nebýváme moc často svědky toho, že by čeští architekti dostávali takovou svobodu od svých zadavatelů, aby dosáhli kromě účelu i estetické nadstavby či velkorysého přístupu, který umožní vznik něčeho výjimečného. Snad se takovýchto kroků dočkáme nejen u nové filharmonie, ale její realizace se stane novým milníkem k chápání potřeb a rozvoje našeho hlavního města.

Jiří Příhoda svou práci sochařské architektury charakterizuje slovy „za sochou a před architekturou“. Jeho autorský přístup uvažování se dotýká vnímání prostoru, změny obvyklých očekávání v kontextu známého místa, monumentálních gest či naopak vytváření intimního prostoru, který nás vytrhne ze světa, ze kterého jsme přišli, a přenese nás do jiné reality.

Mezi jeho nejviditelnější objekty, které jsme mohli dosud obdivovat v Čechách, patří Příbytky pro stromy či Příbytky pro pobřeží z kategorie Poustevny, Sběratelova archa či realizace Vista Mars, která stojí od roku 2019 před karlínskou administrativní budovou Rustonka. Dvanáctimetrový vesmírný model obytného modulu ve tvaru otáčivého schodiště z překližky odráží ve svém kovovém opláštění okolní architekturu a působí jako vesmírné těleso, které cestuje časoprostorem. V jedné jeho části vidíme na velkoformátové LED obrazovce 360° fotografické panorama pouštní krajiny Marsu od NASA, které působí jako přímý přenos, po němž autor v budoucnu, až to bude technicky možné, touží.

V současnosti můžeme vidět v Galerii Rudolfinum Příhodovu verzi ojedinělé retrospektivy; autorsky ji pojal velkorysým způsobem – každou z výstavních místností scénicky i architektonicky pojednal tak, že zapomenete, v jaké jste se ocitli budově a odkud jste přišli. Každá z instalací vás odvede v myšlenkách a meditacích do jiného prostředí a navodí umělcovo uvažování – názvy instalací jako například Potopa, Kvantová loď, Pouštní bouře či Rig (Těžební věž) vzdáleně ilustrují pocit, který prožijete na místě, obklopeni Příhodovým dílem. Malou vadou na kráse výstavy zůstává nezveřejněné spoluautorství koncepce projektu, který vznikal déle než rok v těsné spolupráci s Davidem Koreckým. Výstava, již autoři v jejím průběhu doplnili o architektonické prvky z Chrysler Building v New Yorku, je zdarma k vidění do 28. srpna.

Jiří Příhoda: VOID, pohled do instalace, Rig (Těžební věž), 2016–22. © Galerie Rudolfinum, foto Martin Polák