Vláda v demisi ve středu podpořila návrh ČSSD na obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci. Novinářům to po jednání řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Na základě doporučení legislativců pro středeční zasedání měl kabinet vyslovit záporné stanovisko, podle Babiše však bude věc předmětem jednání s ČSSD o vládě, kterou by měla podporovat KSČM. Je však podle něj nutné vyřešit některé výhrady a záležitost projednat také s tripartitou.

Babiš ve středu ráno řekl, že ANO při vládních vyjednáváních navrhne, aby zaměstnavatelé vypláceli nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci. Nyní proplácejí 4. až 14. den. Náklady firem by vzhledem ke stejnému počtu proplácených dnů zůstaly stejné, ale lidé by od firem dostali peníze i za první dny stonání. Nyní za první tři dny nemoci nedostávají nic. Po uplynutí 11 dnů nemoci by na sebe náklady vzaly pojišťovny.

Podle Hospodářské komory návrh vyplácet nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci nevyřeší problém nárůstu fiktivní nemocnosti, přičemž náklady ponesou zaměstnavatelé i stát. Podle komory se mimo jiné sníží příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění a porostou náklady ve zdravotnictví. Z toho důvodu trvá na zachování karenční doby, tedy prvních tří dnů nemocenské zdarma, sdělil ČTK její mluvčí Miroslav Diro. Pokud by byla karenční doba zrušena, měli by se na tom podle komory zaměstnanci finančně podílet.

„Dokud nebude plošně fungovat povinná e-neschopenka, je pro nás nepřijatelné bavit se o změnách v karenční době,“ dodal viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. Firmy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem lidí, proto je podle něj nezodpovědné mluvit nyní o zrušení karenční doby. „Pokud by firmy měly povinně platit první dny nemocenské, praxe ukázala, že se nemocnost zvýší. Firmám by pak chybělo ještě více lidí, navíc by stouply náklady na nemocnost až o pět miliard korun,“ doplnil.

Návrh ČSSD počítá s tím, že by zaměstnanci dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu. V souvislosti s tím, že náklady by nesl zaměstnavatel, navrhuje ČSSD zároveň snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu. Vládní legislativci v té souvislosti uváděli, že by státní rozpočet přišel až o tři miliardy korun ročně.

Babiš po jednání řekl, že kabinet i přes souhlasné stanovisko má výhrady. „Je třeba určit výši pojistného, výši placené dávky a projednat to v rámci tripartity. V situaci, kdy naše firmy nemají zaměstnance a v minulosti byly zkušenosti, že to mělo negativní dopad na přítomnost lidí v práci, tak je to problém, který jsme připraveni dále diskutovat,“ uvedl. Chce hledat řešení, které bude mít co nejmenší dopad na ekonomiku.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.