ZÁKON O LINIOVÝCH STAVBÁCH

Čeká konečně Česko dálniční boom? Výstavbu má urychlit polská cesta

ZÁKON O LINIOVÝCH STAVBÁCH
Čeká konečně Česko dálniční boom? Výstavbu má urychlit polská cesta

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Příprava dopravních staveb by se mohla zkrátit až o třetinu a to díky připravované novele zákona o urychlení výstavby. Stát by v případě schválení mohl jít takzvanou polskou cestou, kdy pro vybrané stavby dálnic a železnic dojde ke sloučení územního řízení s předběžnou držbou. Podle Nejvyššího správního soudu jsou však pozměňovací návrhy chaotické a prohlubují právní nejistotu.

„Po x letech diskusí máme historickou možnost dostat liniový zákon do podoby, jakou všichni chtějí. Nesmírně to pomůže výstavbě silnic a dálnic. Pomůže to všem stavbám. První co mě napadá je třeba D11, kde nám hrozí, že díky průtahům kvůli nešťastně nastavenému zákonu, bychom skončili na hranici s Polskem třeba o dva roky později než oni. Poláci tam mají být kolem roku 2024, my zatím máme variantu 2026, ale kdybychom zákon protlačili, tak by byla velká šance se tam s Poláky potkat v jednom roce. Každý úsek dálnice by se dal zkrátit o několik let,“ řekl pro Echo24 ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Stát toho chce dosáhnout novelou zákona 416/2009. „Z mého pohledu to je zákon roku. Novela zákona byla předložena na konci minulého roku. S tím, jak jsem nastoupil na dopravu, tak jsem inicioval novelu i z úhlu pohledu průmyslu, protože se zákon 416 týká také energetiky, dopravy a částečně také místního rozvoje. Docela zásadním způsobem se tam připravuje urychlení výstavby silnic, dálnic a železnic. Přicházíme s takzvaným polským modelem, který urychluje od územního rozhodnutí k vlastní výstavbě. Urychlují se výkupy, urychlují se jednání s těmi, kterým by se to případně vyvlastňovalo. Z právního pohledu se na tom nemění nic, pouze to získává výrazně rychlejší režim,“ vysvětlil Havlíček.

Momentálně míří návrh před poslance v rámci druhého čtení. „Pozměňovací úpravy šly na hospodářský výbor, zákon před tím prošel prvním čtením, zpomalila nám to koronakrize, tak jsem natlačil hned na první možný hospodářský výbor, jak to šlo. Byla tam velmi konstruktivní diskuse a mám z toho dobrý pocit. Tady se nehraje na opozici nebo koalici, není to o ideologiích, ale o věcném postoji. Všechny klíčové věci proto na výboru prošly. Teď to půjde do druhého čtení,“ dodal.

Tak jak je zákon momentálně vymyšlen, se však nelíbí Nejvyššímu právnímu soudu. „Jde tak o další z řady zásahů, přinášejících, ne-li už přímo chaos, tak přinejmenším prohloubení právní nejistoty, pokud jde o výklad a aplikaci měněných či nově zaváděných institutů, stejně jako riziko nedůslednosti provedených změn a z toho plynoucích rozporností a dalších výkladových problémů,“ napsal podle serveru zdopravy například ministerstvu dopravy předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec.

Paradoxem také zůstává, že hnutí ANO má kontrolu nad výstavbou dálnic již od ledna 2014. Staví se přitom minimálně a sám premiér Andrej Babiš rád používá argument, že příprava stavby dálnice trvá až 13 let. První ministr dopravy za hnutí ANO Antonín Prachař upozorňuje, že například často zmiňovaný zákon o liniových stavbách, který by měl výstavbu urychlit, byl ve hře již v roce 2015.

„Zákon o liniových stavbách čeká na své projednání od roku 2015. Vrací kompetence státu k odpovědnosti za výstavbu dopravní Infrastruktury. Na místo systémového řešení se dělají novely zákona 416, až na výjimky se nepoužívají v praxi a ještě ke všemu formou iniciativy poslanců,“ uvedl bývalý ministr na Twitteru.

Vojtěch Šeliga

22. května 2020