DÁLNIČNÍ BOOM

Liniový zákon sice urychlí výstavbu infrastruktury, ale omezí práva vlastníků

DÁLNIČNÍ BOOM
Liniový zákon sice urychlí výstavbu infrastruktury, ale omezí práva vlastníků

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Sněmovna udělala zásadní krok k zrychlení výstavby dálnic a další infrastruktury, minulý týden stvrdila svoji verzi vládní novely takzvaného liniového zákona, která má urychlit přípravu výstavby dálnic a další infrastruktury. Podle vlády by novela měla zkrátit přípravu staveb až o třetinu. Státu má také usnadnit získávání pozemků. V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až jedenapůlnásobek znalecké ceny. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Právníci však upozorňují, že zákon omezuje práva vlastníků pozemků.

Poslanci odmítli pozměňovací návrh Senátu, aby vlastníci rodinných a bytových domů v místech budování dopravní nebo energetické infrastruktury dostávali za své nemovitosti, pokud v nich bydlí, až dvojnásobek odhadní ceny. Proti senátnímu návrhu se vyslovil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a podpořil sněmovní verzi. Senátoři chtěli také usnadnit podmínky veřejně prospěšné infrastruktury na ochranu před účinky sucha i povodní.

Zákon zavádí takzvaný polský model, který se má vztahovat pouze na dopravní stavby. Státu umožní stavět dálnice, silnice I. třídy a celostátní železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům ve stavebním povolení. Podle zpravodaje k předloze a poslance ANO Martina Kolovratníka se to bude vztahovat například na obchvaty měst. Tento postup budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Správa železnic. Státu to umožní stavět ještě předtím, než skončí případný spor o výkupní ceny pozemku.

„Nesmírně to pomůže výstavbě silnic a dálnic. Pomůže to všem stavbám. První co mě napadá je třeba D11, kde nám hrozí, že díky průtahům kvůli nešťastně nastavenému zákonu, bychom skončili na hranici s Polskem třeba o dva roky později než oni. Poláci tam mají být kolem roku 2024, my zatím máme variantu 2026, ale kdybychom zákon protlačili, tak by byla velká šance se tam s Poláky potkat v jednom roce. Každý úsek dálnice by se dal zkrátit o několik let,“ řekl již dříve pro Echo24 ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Bude to mít dopad na práva vlastníků

Změny v zákoně by měly urychlit stavbu dopravní infrastruktury, nicméně v některých případech mohou mít zásadní dopad na práva vlastníků pozemků a staveb, které stát a jeho organizace ke stavbě potřebují. „Novela zákona pravděpodobně přinese nějaké urychlení při stavbě silnic a dálnic a jiné infrastruktury, což je nepochybně v zájmu veřejnosti, zároveň však dochází k určitému omezení práv jednotlivých vlastníků, např. výše zmíněným zavedením lhůt. Vlastníci by tak měli záležitosti týkající se jejich nemovitostí chránit právní ochranou majetku a hlídat ještě pečlivěji, jinak hrozí, že jim lhůta uplyne bez jejich vědomí a vzniknou škody,“ uvedl advokát Pavel Strnad, partner AK Polverini Strnad.

Paradoxem také zůstává, že hnutí ANO má kontrolu nad výstavbou dálnic již od ledna 2014. Staví se přitom minimálně a sám premiér Andrej Babiš rád používá argument, že příprava stavby dálnice trvá až 13 let. První ministr dopravy za hnutí ANO Antonín Prachař pravidelně upozorňuje, že například často zmiňovaný zákon o liniových stavbách, který by měl výstavbu urychlit, byl ve hře již v roce 2015.

Sněmovnou opětovně schválená novela navazuje na dřívější úpravy zákona, které zavedly kromě jiného takzvané mezitímní rozhodnutí. Tento institut státu u vymezených projektů umožňuje zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Nově se má rozšířit i na vodní a energetickou infrastrukturu, pokud jsou vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

V příloze k zákonu vláda navrhuje zařadit mezi tyto významné stavby i nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech. Na seznam se mají zařadit na návrh vlády také některá elektrická nebo plynárenská vedení.

Zákon zpřesňuje i podmínky, za nichž úřady povolí zrušit železniční přejezdy. Má to snížit počet nehod na přejezdech a také zrychlit vlaky, které danými úseky projíždějí. Nově má platit, že silniční správní úřad zruší přejezd na žádost vlastníka trati nebo pozemní komunikace. Podmínkou bude, že pro přístup k nemovitostem bude možné využít jinou vhodnou trasu, která ale nesmí být delší o více než pět kilometrů. Nebude také smět vést přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení.

Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, což může podle ministerstva proti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se tzv. fikce souhlasu.

Novela také zvyšuje o deset milionů na 60 milionů korun příspěvek obci, na jejímž území bude stanoveno území pro ukládání jaderného odpadu. Počítá i s tím, že budování veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily nebude vyžadovat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

 

Vojtěch Šeliga

5. října 2020