Institut Václava Klause (IVK) neustává v kritice Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz, které o něm nedávno napsaly, že na přelomu 80. a 90. let potají zaslal Sovětskému svazu půjčku v řádu miliard. Institutu bývalého prezidenta vadí, že se média odmítla omluvit, Klaus totiž jejich text považuje za lživý. „Skutečnost, že nejste schopni uznat pochybení Vámi řízených médií, a zjevné lži si troufáte omluvně nazývat „mediální zkratkou“, je příkladem arogance a hroší kůže, která je v rozporu s jakoukoliv elementární novinářskou etikou,“ stojí v odpovědi šéfredaktorům podepsané výkonným ředitelem IVK Jiřím Weiglem a mluvčím Petrem Macinkou. Novináři svůj článek ve středu výrazně překopali.

IVK má za to, že každé slovo původního titulku „Václav Klaus po revoluci tajně poslal 1,3 mld. dolarů Sovětům“ je lež a provedené úpravy jsou výsměch. „Stejně frustrující je číst Vaše vykrucování se k jednotlivým konkrétním pochybením, na která jsme v otevřeném dopisu upozornili. Nejneuvěřitelnější při tom je poznání, že nejen Vaši „investigativní“ novináři, ale ani samotní šéfredaktoři nemají tušení, co to byl převoditelný rubl, jak fungoval a jak vůbec fungují clearingové platební dohody,“ vyčítají autoři prohlášení Hospodářským novinám a Aktuálně.

Zástupci institutu také prohlásili, že to byl právě Václav Klaus, kdo přeorientoval československý obchod z východních trhů na Západ. „Vyčítat mu, že svévolně nezakroutil hospodářským vztahům se SSSR krkem už v prosinci 1989, může jenom naprostý ignorant, nebo zlovolný manipulátor spoléhající na neinformovanost veřejnosti a sílu jednou vyřčené pomluvy. Zmíněný článek z 25. 5. 2021 může sloužit jako učebnicový příklad dezinformační manipulace a fake news, s nimiž se dnes všude tolik operuje. Z Vaší odpovědi plyne, že je to v souladu s oficiální politikou Vašich médií, a to je velmi alarmující,“ zakončil IVK kritiku daných médií.

„Mediální zkratka“

Redakce vydavatelství Economia ve středu uvedly, že se dopustily „mediální zkratky“ a jejich původní text doznal výrazných změn. Redakce upravily titulek i perex a text doplnily o další informace, naopak některé jeho části zmizely. Redakce u článku nově uvádějí, že autorskou zkratku „Václav Klaus“ opravily na „federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem“. Na webu pak uveřejnili šéfredaktoři obou médií odpověď určenou Institutu Václava Klause, který je vyzval k veřejné omluvě.
Původní titulek z 25. května „Klaus po revoluci poslal 1,3 miliardy dolarů Sovětům. Zeman dluh odpustil“ byl přeformulován a článek je nyní dohledatelný pod názvem „Kauza ruský dluh: Třetina vznikla až po listopadu 1989 za doby ministra Klause. Zeman většinu dluhu odpustil“. Hned pod titulkem je pak dodáno, že text byl 2. června doplněn a upraven.

Klaus v prvotní reakci označil článek za „neuvěřitelnou snůšku lží“. Článek vnímal jako předem připravený útok na svou osobu, eventuálně s cílem blokovat jeho případný návrat do politiky. K celé záležitosti uspořádal 25. května i speciální tiskovou konferenci. Naposledy se pak exprezident k celé kauze vyjádřil ve středečním rozhovoru pro Radiožurnál. Kvůli výhradám k vedení rozhovoru ze strany moderátora Vladimíra Kroce ale Klaus ze studia předčasně odešel.

Peníze půjčené na základě dohody uzavřené komunistickou vládou Ladislava Adamce se staly podle zmíněných médií součástí mnohamiliardového dluhu, ze kterého Rusko vrátilo Česku pouze část. Deník se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátral ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Observation post (dříve Růžový panter).

S návrhem na poskytnutí miliardového úvěru Sovětskému svazu přišel v dubnu 1989, tedy ještě před listopadovou revolucí, úředník ministerstva financí Zdeněk Rachač a dohodu schválila Adamcova vláda, napsaly HN. V listopadu téhož roku ale komunistický režim padl a 10. prosince se ujal vlády kabinet Mariána Čalfy, ve kterém byl Klaus ministrem financí. Klaus však na tvrzení médií mimo jiné reagoval, že celá věc byla v dikci tehdejšího ministerstva zahraničního obchodu a Sovětskému svazu byl tehdejší komunistickou vládou poskytnut úvěrový rámec na export československého zboží do SSSR. Záležitost se vůbec netýkala ministerstva financí, argumentuje Klaus.