PROTILÁTKOVÉ LÉKY

Na skladech leží protilátkové léky za půl miliardy. Bamlanivimab je proti deltě k ničemu, kritizuje imunolog

PROTILÁTKOVÉ LÉKY
Na skladech leží protilátkové léky za půl miliardy. Bamlanivimab je proti deltě k ničemu, kritizuje imunolog

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Nemocnice nahromadily na příkaz ministerstva zdravotnictví desetitisíce dávek monoklonálních protilátek. Ty se však prakticky nevyužily a hrozí, že po nich zůstanou pouze díry v nemocničních rozpočtech. Dalším problémem pak podle imunologa Karla Drbala je, že v zásobách zůstává i lék bamlanivimab, na jaře hojně propagovaný premiérem Andrejem Babišem (ANO). „Už od června víme, že nefunguje na mutaci delta. Nefunguje vůbec,“ řekl deníku Echo24 Drbal.

Zatímco během jarní vlny bylo podávání monoklonálních protilátek omezené a pro jejich podání platila přísná kritéria podle věku a stavu pacienta, s postupem času a následně i blížícím se podzimem přišlo se stanoviskem odborných společností rozvolnění. Náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Vašáková v tomto týdnu uvedla, že každý nakažený covidem-19, jenž je ohrožen těžkým průběhem nemoci, může dostat protilátkové léky. Mezi ohrožené lidi patří například pacienti s nadváhou, cukrovkou, astmatem nebo nemocemi srdce. Podle stanoviska odborných společností pak stačí i pozitivní antigenní test. Aplikovat protilátkové léky může přes 80 nemocnic, které mají urgentní příjem.

To však zahrnuje i využití látky bamlanivimab, která do Česka dorazila jako první už v únoru. To však podle imunologa Karla Drbala ukazuje spíše na snahu nakoupené látky „vyplýtvat“, ze zdravotního hlediska to už totiž podle něj nemá smysl. „Není tu nic jiného než delta a její varianty, na které ten lék nefunguje, a ministerstvo zdravotnictví řekne, že to začne uvolňovat pro širší použití. Oni používají lék, který nefunguje, pro což jsou opakované důkazy už tři měsíce,“ řekl deníku Echo24 Drbal.

Bamlanivimab už sice není možné z těchto důvodů podávat zvlášť, Thomayerova nemocnice, která látku distribuuje, však v září oznámila, že se bude bamlanivimab podávat v kombinaci s novým protilátkovým lékem etesevimab, který je proti mutaci delta účinný. To je však podle Drbala nesmysl. „Můžete kombinovat léky, které vám trošku fungují a dostanete nějaký synergický efekt, že to bude fungovat lépe. Ale nemůžete kombinovat léky, z nichž jeden vůbec nefunguje,“ dodal Drbal.

Podle něj byl původní nákup léku opodstatněný, jelikož zde nebyla mutace delta, dříve známá jako indická. Kritizuje však, že v té době fungovalo podávání látky v omezeném režimu a nyní, kdy už pro ni není využití, ji chce stát podávat všem. Zatímco látky od Regeneronu podle něj stále fungují, v případě bamlanivimabu studie opakovaně dokazují opak. „Byly tady víc jak rok, mohly se začít používat, stát tím přišel půl roku poté, udělal kolem toho mediální kampaň, nevyužíval to v okamžiku, kdy mohl a teď to začne užívat, když je to k ničemu. Je to o tom, jestli chci pro pacienty něco udělat, nebo je to jenom PR,“ dodal Drbal.

Ačkoliv monoklonální protilátky od Regeneronu i v případě mutace delta fungují, podle lékaře a poslance zdravotního výboru Vlastimila Válka (TOP 09) mohou způsobit zcela jiný problém. Stát jich totiž podle něj nemocnicím nařídil nakoupit množství, které není možné reálně využít, pokud navíc dojde k jejich expiraci, neúměrně zatíží rozpočty Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice v Motole. Ty totiž musely léky za zhruba 700 milionů nakoupit z vlastních prostředků, vypotřebovala se jich však pouze menšina.

„Nakoupil se lék do Motola a do Bohunic v částce řekněme dohromady 700 milionů s tím, že ho ty nemocnice měly používat jednak pro svoje pacienty, ale hlavně, že je od nich budou kupovat další krajské, okresní nemocnice. Ukázalo se, že ten lék je v podstatě použitelný u strašně malého množství pacientů, odborné společnosti tehdy říkaly premiérovi a ministrovi, že je to nesmysl, stačí desetina toho množství, není tu tolik indikací pro pacienty,“ řekl deníku Echo24 Válek.

S tím, jak postupně epidemie utichla, pak zůstaly protilátkové léky nemocnicím na skladech. Podle Válka tak nyní hrozí, že lékům brzy dojde roční expirace a pojišťovny budou chtít po nemocnicích vrátit peníze za nevyužité dávky. „Najednou budou mít ne vlastní vinou sekeru 300 milionů, to je i pro tak velké špitály problém,“ dodal Válek. Podle něj ministerstvo ani vláda situaci neřeší, ačkoliv to ve sněmovně poslanci napříč kluby navrhovali už v květnu. Stát mohl podle Válka protilátkové léky nabídnout například zemím, v nichž je situace výrazně horší, případně by je mohl odkoupit stát a umístit do státních rezerv pro případ zhoršení situace.

Bamlavinimab je do ČR dodáván od konce února, dávky regeneronu dorazily na přelomu března a dubna. Experimentální léky jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, jedna infuze stojí zhruba 60 000 korun. Přibližně podobnou částku, 53 000 korun, ale zdravotní pojišťovna platí za týden pobytu pacienta s covidem-19 na běžném lůžku, na jednotce intenzivní péče pak téměř 440 000 korun. Právě hospitalizacím mají léky zabránit.