Daňová kriminalita

Lživé a dehonestující. Advokáti se bouří kvůli nařčení ze zapojení do zločinů

Daňová kriminalita
Lživé a dehonestující. Advokáti se bouří kvůli nařčení ze zapojení do zločinů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Česká advokátní komora (ČAK) se ostře ohradila proti výroční zprávě protimafiánského útvaru NCOZ. Podle zprávy byli advokáti v minulém roce často zapojováni spolu s daňovými poradci jako „řídící články organizovaných skupin“. Zvlášť proti tomuto tvrzení vystoupil předseda komory Vladimír Jirousek, který v otevřeném dopise požaduje vynětí této pasáže po policejním prezidentovi Janu Švejdarovi.

Národní centrála proti organizovanému zločinu ve výroční zprávě uvedla, že se stále více do daňové kriminality na území České republiky zapojují Vietnamci a Číňané. Právě daňové delikty se podle NCOZ stávají v posledních letech jedním z nejvýznamnější oblastí kriminality. V této souvislosti protimafiánský útvar uvedl, že se do podobné kriminality zapojují i advokáti. „U daňové trestné činnosti, spadající do příslušnosti NCOZ SKPV, je patrné časté zapojení advokátů a daňových poradců jako řídících článků organizovaných skupin,“ uvádí výroční zpráva.

Proti tomu ostře vystoupila Česká advokátní komora, podle které je takové přirovnání dehonestující pro všechny advokáty. „V roce 2018 bylo ohledně daňové trestné činnosti zahájeno stíhání tří advokátů a jednoho koncipienta a pouze v jedné věci byla součástí kvalifikace uvedena účast na organizované zločinecké skupině. Nad rámec uvedeného a pro úplnost jsme rozhodovali o pozastavení činnosti ještě v dalších třech obdobných případech, avšak zdůrazňuji, že šlo vesměs o trestní stíhání zahájené v roce 2015,“ uvedl Vladimír Jirousek v otevřeném dopise.

Podle něj se jedná ze strany NCOZ o paušální dehonestaci, která je vůči komoře hanebná. „Dovoluji si ještě připomenout, že členové policejního sboru jsou častými klienty advokátů. Rozvádí se, vedou majetkové spory, řeší převody nemovitostí atd., a mimo jiné je nemálo jedinců, které hájíme v trestních procesech. Ale nikdy bych si nedovolil z pozice své funkce oznámit veřejnosti, že: „U trestné činnosti, kterou se v rámci obhajob zabývají advokáti, je patrné časté zapojení členů Policie ČR,“ uvedl Jirousek.

Celý problém tak zřejmě bude muset vyřešit společná schůzka předsedy ČAK Vladimíra Jirouska spolu s policejním prezidentem a šéfem NCOZ Jiřím Mazánkem, která by se měla odehrát v září. Protimafiánský útvar pro deník Echo24 zatím nedopověděl, zda ke schůzce skutečně dojde.

Obava o prolomení mlčenlivosti

Českou advokátní komoru také v oblasti daní znervózňuje evropská směrnice s názvem DAC 6, kterou vláda hodlá implementovat do právního řádu v rámci novely daňových zákonů. Směrnice totiž upravuje proces oznamovací povinnosti přeshraničních uspořádání o mezinárodní spolupráci při správě daní. Advokátní komora pak varuje, že se postupnými kroky osekává i povinnost mlčenlivosti. „Ještě několik podobných směrnic a z advokátní povinnosti mlčenlivosti, jíž je chráněn klient a jeho soukromí, zbude jen cár papíru,“ uvedla komora.

Podle advokátů by se směrnice měla implementovat pouze v nejužším provedení, kdy by měla obsahovat pouze nezbytné zákonné úpravy. ČAK také varuje, že návrh by měl být podroben testu ústavnosti. „Zažil jsem dobu komunistického režimu, který nelze podezírat z respektu k občanským právům, ale i tento totalitní režim institut mlčenlivosti s respektem obcházel. Přestože mocenské orgány několikrát usilovaly o  prolomení advokátní mlčenlivosti, nikdy se k podobnému kroku neodhodlaly,“ uvedl ke směrnici místopředseda advokátní komory Tomáš Sokol.

DAC 6
Evropské směrnice přináší novou oznamovací povinnost a automatickou výměnu informací o přeshraničních uspořádáních, jejichž motivem může být získání daňové výhody. České advokátní komoře také vadí fakt, že směrnice umožňuje, aby státy zprostředkovatele, kteří jsou nositeli profesní povinnosti mlčenlivosti, této reportovací povinnosti zbavily. „Směrnice umožňuje respektování vnitrostátní úrovně profesní povinnosti mlčenlivosti právnických profesí. Zároveň však umožňuje její obcházení, když nestanoví ohlašovací povinnost primárně daňovému poplatníku – uživateli uspořádání, ale zprostředkovatelům. Ohlášení nemá pro zprostředkovatele ani poplatníka žádný efekt, nedostane zpětně žádnou notifikující informaci nebo verifikaci, že jeho postup je správný. To platí i ve vztahu k uspořádání samotnému. I přes neurčitost jejích požadavků umožňuje za nesplnění oznamovací povinnosti uložit vysoké sankce,“ uvádí ČAK.

„Advokátní mlčenlivost byla v tomto státě vždy respektována. Nebyla vynalezena ani po roce 1945 – vloni jsme si připomněli 150. výročí právní normy, která poprvé zakotvovala povinnou mlčenlivost advokáta. Nezaznamenal jsem jediný případ, kdy by mlčenlivost znamenala právní či technický problém. Neexistuje společenská ani politická potřeba na tomto institutu cokoliv měnit,“ dodal Sokol. Novela nyní po schválení vládou putuje do Poslanecké sněmovny, kde o ní budou diskutovat zákonodárci. Účinnost směrnice pak připadá na 1. ledna příštího roku.

 

5. srpna 2019