OČKOVÁNÍ V ČR

Vládní očkovací strategie skončila jako PES. Celek neplatí, zbytek si žije vlastním životem

OČKOVÁNÍ V ČR
Vládní očkovací strategie skončila jako PES. Celek neplatí, zbytek si žije vlastním životem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vládní očkovací strategie skončila v kómatu. Od zveřejnění její pracovní verze a připomínkování na začátku ledna se po ní slehla zem. V současné době tak neplatí její harmonogram dodávek, počet očekávaných vakcín ani pořadí očkovacích skupin. Obdobně skončil i protiepidemický systém PES – kvůli přítomnosti mutací řada pravidel a doporučení nedává moc smysl, navíc se začala množit spousta výjimek mimo oficiální tabulky. V neposlední řadě se očkovací strategií ani vládními opatřeními neřídí někteří politici ani úředníci, nechávají se přednostně očkovat.

Očkovací strategie současné vlády byla představena už několikrát, pokaždé se ale dostala pod palbou kritiky za svou nedodělanost a obecnost. Tu nejnovější odhalil premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém pořadu Čau lidi, podrobností se veřejnost dočkala až o pár dnů později. Ačkoliv reflektovala dřívější připomínky, stále měla příliš nezodpovězených otázek, od způsobu vypočítávání pořadníku na očkování po přesnější informace k distribuci či „plánu B“ pro případné výpadky dodávek. Připomínkovat mohla se šibeničním termínem opozice i kraje, od té doby ale uplynul měsíc a po očkovací strategii už není vidu ani slechu.

Mezitím byl vydán metodický pokyn k očkovací kampani, samotné stránky ministerstva zdravotnictví ale odkazují na již neaktuální dokument z loňského prosince. V něm nesedí jak objem dodávek vakcín, tak nastavený harmonogram. Jiné aktuálnější očkovací plány, které by pružně reagovaly na současnou situaci, jednoduše nejsou zveřejněné a ani poslanci netuší, zda na nich už nepracuje resort zdravotnictví. Výsledek toho všeho je, že Česko zdaleka nemá zrovna nejrychlejší tempo očkování a zaostává za svým plánem naočkovat 60-70 procent populace do podzimu.

Nic na klidu nepřidalo ani spuštění centrálního rezervačního systému pro lidi nad 80 let, který byl ušitý horkou jehlou a v šibeničním termínu. Proto obsahoval řadu chyb, od špatně zabezpečených citlivých dat po obcházení věkových restrikcí. O dva týdny později, tedy 1. února 2021, se měla spustit registrace pro všechny ostatní zájemce o vakcínu, nakonec z toho plánu sešlo s tím, že se odloží o měsíc. V březnu ale bude vše stejně jinak – budou se hlásit jen lidé nad 70 let. Kdy na řadu přijdou další věkové skupiny, neví ani poslanci ze zdravotního výboru.

Strategie očkování proti covidu-19 z 22. prosince 2020 by newsroom on Scribd

„Pokud nyní očkovací strategie znamená, jak se budou jednotlivé věkové skupiny registrovat do systému k očkování, pak to netuším. Poslední informace pana ministra Jana Blatného (za ANO) byla, že další skupinu nepustí dřív, dokud nebude proočkováno 70 procent starších 80 let, a myslel tím asi z celé této populace. Když jsem se zeptal, co se stane, když se lidé z této věkové skupiny nepřihlásí, pokud tam nebude aspoň těch 70 procent… na to už neznal odpověď,“ popsal redakci Echo24.cz předseda poslaneckého klubu TOP 09 Vlastimil Válek. „Budu se na to ptát premiéra, ministerstva a dalších,“ dodal.

Stejně jako tomu bylo u vládních opatření v protiepidemickému systému PES, ani u očkovací strategie se mnozí neřídili nastolenými pravidly, především co se týče prioritních skupin. Řada úředníků, politiků i celebrit dostala vakcínu přednostně, nemalou část z nich to pak stálo i post. To byl případ odvolané náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové nebo bývalého ředitele nemocnice v Českém Krumlově Jindřicha Floriána.

Problematická AstraZeneca

Neméně velkým problémem se ukázaly výpadky dodávek vakcín od prakticky všech domluvených dodavatelů, tedy firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Redukce dávek postihla prakticky celou Evropu, proto se mnohé státy (ČR nevyjímaje) rozhodly koukat po alternativních možnostech, kde sehnat vakcíny. Nejvíce se kouká po ruském Sputniku V, které ale nemá zelenou od Evropské lékové agentury. Šlo by také o vakcínu zcela mimo rámec zveřejněné očkovací strategie – muselo by se předělat očekávané tempo očkování i objem vakcinace.

Velké problémy se točí především kolem vakcíny od společnosti AstraZeneca. K sobotnímu dni se jí naočkovalo 7783 dávek z 90 tisíc dostupných, které tím pádem leží na skladech ladem. Ačkoliv ministerstvo zdravotnictví odmítá tvrzení, že by nastal problém s distribucí, stále platí, že vláda až na poslední chvíli vybrala oficiálního distributora očkovacích látek. Nejvýhodnější nabídku podala firma Alliance Healthcare, protože ale stále probíhá odvolávací lhůta, nemůže se do rozvážení ještě pustit. Prozatímním náhradníkem je proto společnost Avenier, která vyhrála soutěž na rozvoz vakcíny od Moderny. Spolehlivou distribuci si přitom očkovací strategie kladla jako jednu z priorit.

Dle strategie se měla ale AstraZeneca stát páteří pozdější fáze vakcinace pro svou dobrou skladovatelnost a cenu. Měli s ní očkovat praktičtí lékaři, které vládní plán z prosince vyzval k tomu, aby si do května nechali připravit vlastní rezervační systém. Poslední dny ale přišly se dvěma zásadními změnami – s praktiky se má počítat už od března a s vakcínou od firmy AstraZeneca se mají zřejmě očkovat další zdravotníci nebo učitelé, nikoliv starší v odlehlejších ordinacích. Senioři totiž podle několika ohlasů odmítají očkovací látku kvůli její nejisté účinnosti u starších 65 let.

Na stát se spoléhat nedá

Nejen výše zmíněné problémy s očkovací strategií vyústily v to, že se mnozí nechtějí spoléhat na stát a jeho pomalou adaptaci oficiálního plánu. Své očkovací strategie proto nakonec dávají dohromady samotné kraje, stejně jako výstavbu velkokapacitních očkovacích center. Vlastní plán vakcinace například představila už Praha, která chce zajistit co největší kapacitu očkovacích míst, spravedlivou distribuci vakcín a zajistit co nejrozmanitější škálu těch, kteří budou očkovat. V Praze je nyní registrováno 30 očkovacích míst. V Jihočeském kraji vzniklo pod vedením hejtmana Martina Půty (ODS) velkokapacitní očkovací centrum.

Výjimkou ovšem nejsou ani soukromé firmy. Ty samy testují své zaměstnance a nyní koukají po možnostech nákupu vakcín. Například Škoda Auto již v prosinci potvrdila, že plánuje vlastní očkovací centra, sama má k dispozici vlastní zdravotnický personál i dostatek jehel a tuberkulinových stříkaček. Plánuje 15 stacionárních očkovacích center a tři mobilní, které by šly přemístit dle potřeby. „Denně jsme schopni naočkovat až 1200 zaměstnanců. Očkování bude personálně zajištěno interním zdravotním personálem,“ řekl vedoucí komunikace podniku Tomáš Kotera.