„Pokud někdo neschválí nouzový stav, bude přímo odpovědný za smrt našich spoluobčanů. Pokud se zvýší smrtnost u nás, tak ať si to opozice vezme na triko...“ řekl v únoru premiér Andrej Babiš (ANO) během své návštěvy Srbska. Za dobu prodlouženého a později i nového nouzového stavu se ale Česká republika dočkala téměř nejhorších čísel úmrtí za celou dobu boje s pandemií u nás. Přestože se denní úmrtnost snižuje, stále se rychle blížíme k celosvětově nejhorším výsledkům, co se týče kumulativních počtů zemřelých s covidem-19 na milion obyvatel, ukazují grafy OurWorldinData.org.

Nouzový stav zatím platí do 28. března, stejně jako omezení pohybu mezi okresy a většina dalších opatření proti šíření koronaviru. Původně měly restrikce skončit nadcházející nedělí, nyní je ale podle vládních představitelů jasné, že na rozvolňování ještě není pravá chvíle. V pondělí mají jednat o prodloužení nouzového stavu, který si v únoru dvakrát vybojovali. Právě tehdy premiér Andrej Babiš vzkázal ze Srbska, kde „sbíral zkušenosti s očkováním“, aby opoziční poslanci podpořili nouzový stav, jinak budou přímo zodpovědní za další úmrtí.

„Opoziční strany si pletou stav epidemie a stav v nemocnicích s rozpočtovými nároky. Pokud někdo zítra neschválí nouzový stav, tak bude přímo odpovědný za smrt našich spoluobčanů. Přímo odpovědný. A pokud se zvýší smrtnost u nás, tak ať si to opozice vezme na triko,“ řekl Babiš 10. února. Nakonec vyhlásila vláda nouzový stav na základě výzvy hejtmanů, který ale mnozí vnímali jako protiústavní. Proto byl později vyhlášen nový po dohodě se sněmovnou. Ačkoliv šíření covidu-19 velice mírně zpomalilo, nemocnice jsou nadále pod extrémním náporem a i přes snížení denních počtů mrtvých se nezdá, že by vládní kroky za poslední měsíc nijak zvlášť výrazně pomohly v boji s pandemií.

Naopak Česká republika směřuje k nejhorším výsledkům v rámci Evropy i celého světa. V počtu zemřelých s covidem-19 se Česká republika nachází vysoko nad průměrem EU a je na tom také nejhůře ze všech sousedních i unijních států. Brzy se navíc dočkáme další nelichotivé nálepky – dle grafů Our World in Data nejspíše do konce týdne doženeme San Marino v kumulativním přepočtu mrtvých na milion obyvatel, jinými slovy budeme v této statistice celosvětově „worst in covid“.

Již nyní máme přes dvaapůlkrát více obětí k počtu obyvatel než Německo. Neméně lichotivý je i graf sedmidenního průměru denních úmrtí – tam ČR rovněž jednoznačně patří mezi nejhoršími na světě.

Letošní březen je vůbec nejhorším měsícem celé epidemie koronaviru, v průměru umírá skoro 200 lidí denně. Podle absolutního počtu mrtvých zatím zůstává nejhorší loňský listopad se 4 973 zemřelými s prokázaným covidem, denní průměr byl ale tehdy výrazně nižší, 166 mrtvých. Druhý nejhorší podle celkového počtu zemřelých (a třetí podle denního průměru) je zatím letošní leden, kdy zemřelo 4 777 nakažených (154 lidí denně).

Z oficiálních statistik lze tak vyčíst, že za dva a půl měsíce letoška zemřelo s covidem více lidí než za celý loňský rok. Zatímco od 22. března do 31. prosince 2020 ministerstvo zdravotnictví uvádí 11 940 mrtvých, mezi 1. lednem a 18. březnem 2021 zemřelo 12 391 lidí.

Počet mrtvých začal výrazně růst zejména od loňského podzimu, hranice tisíce obětí padla 10. října, v listopadu a letos v březnu byla několikrát překročena hranice dvou stovek mrtvých za den. Dosavadní rekord 262 mrtvých je z 3. listopadu 2020, druhý je 8. březen 2021 s 235 mrtvými. Loni na jaře přitom trvalo celý měsíc, než celkový počet mrtvých překročil 200. Aktuálně počet zemřelých s covidem přesáhl hranici 24 tisíc, v současnosti roste počet obětí o tisícovku za pět až šest dní.

Ačkoliv epidemie v ČR dle některých parametrů zpomaluje, stále jde o velmi vysoká čísla. Po několika měsících se počet denních úmrtí zase blíží ke stu, denní počet nakažených se nadále pohybuje nad 10 tisíci. Nemocnice pořád bojují s kritickými kapacitami lůžek, jmenovitě JIP a ARO. O něco pozitivněji vypadají počty naočkovaných denně, které se točí kolem 40 tisíců osob. Zároveň ale Česko trpí nedostatkem vakcín a dalšími problémy.

Nedá se ani říct, že by si Evropa jako taková vedla příliš dobře. Podle propočtů agentury Reuters se stala prvním regionem světa, kde zemřelo více než milion lidí s covidem-19. Tuto hranici překročila v době, kdy nové varianty viru v mnoha zemích vyvolaly třetí vlnu epidemie, kvůli níž nemocnice znovu zažívají enormní nápor. Od začátku nynější pandemie se v evropském regionu nakazilo nejméně 37,222 milionu lidí a 1 000 062 z nich zemřelo, vyplývá ze statistik agentury Reuters. Do Evropy se počítá 51 zemí, mezi nimi 27 členských států Evropské unie, Británie nebo Rusko.