S rychle se šířící variantou delta přichází v Evropě i nový pohled na restriktivní boj s epidemií. K zemím, které budou měnit dosavadní přístup se přidává i Německo, které míří ke sledování jiných parametrů, než je průměrný počet nakažených. V Česku se však zatím změna nerýsuje, toto měřítko se stále klade jako parametr dalšího postupu například u plošného testování ve firmách. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) přitom pro deník Echo24 uvedl, že „zcela zásadní“ nejsou počty nakažených, ale hospitalizovaných.

Doposud hlavní měřítko, podle kterého se v řadě zemí řídí protikoronavirové restrikce, začíná podle německých úřadů s variantou delta pozbývat smyslu. Neodráží totiž reálný dopad epidemie do systému zdravotnictví. To se ukazuje i na datech z Velké Británie, kde je tato varianta už několik týdnů dominantní. Díky účinnosti vakcín i faktu, že se šíří zejména mezi mladými lidmi, zde totiž s prudkým nárůstem počtu pozitivně testovaných nestoupá tak výrazně počet hospitalizovaných či úmrtí. To je značný rozdíl oproti dřívějším vlnám covidu-19.

Velká Británie tak i přes nárůst případů plánuje v pondělí zrušit poslední protiepidemické restrikce. Podobně nyní začíná uvažovat Německo. Němečtí epidemiologové zvažují změnu údajů, podle kterých hodnotí vývoj epidemie covidu-19. Zatímco v současnosti je hlavním indikátorem stejně jako v Česku počet nově nakažených za sedm dní na 100 tisíc obyvatel, v budoucnu se má odsunout do pozadí.

Sledovat tak bude německé ministerstvo zdravotnictví bedlivěji data z nemocnic, těm podle agentury AP nařídilo reportovat podrobněji data o hospitalizovaných pacientech, například o průběhu léčby či o tom, zda jsou či nejsou očkovaní. „Vzhledem k tomu, že většina lidí v ohrožených skupinách je naočkována (proti covidu-19), tak vysoký výskyt (nákazy) nutně neznamená vyšší obsazenost jednotek intenzivní péče,“ uvedl německý ministr zdravotnictví Jens Spahn s tím, že je třeba sledovat právě například počet hospitalizací.

To je stěžejní i podle českého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. „Při analyzování epidemiologické situace využíváme celou řadu ukazatelů. Průměrné počty nakažených jsou jen jedním z nich a při mapování situace mají svůj význam. Zcela zásadním ukazatelem jsou ale počty pacientů, jejichž stav vyžaduje hospitalizaci. Jejich počet je momentálně velmi nízký, a to zejména díky očkování,“ uvedl pro deník Echo24 Vojtěch.

Zda se v tomto duchu uvažuje o změně v přístupu k řízení epidemie, však konkrétněji neodpověděl. Ačkoliv je podle Vojtěcha průměrný počet nakažených jen jedním z ukazatelů, udává nyní poměrně zásadní podmínky pro další vývoj epidemických restrikcí. Jak ministr dříve uvedl, například ke znovuzavedení plošného testování ve firmách by mělo dojít, pokud by počet potvrzených případů koronaviru za sedm dní stoupl na 25 na 100 000 obyvatel. Tato hodnota byla ke čtvrtku na číslu 15.

Podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové je však vyhodnocování situace složitější. „Počty nově diagnostikovaných případů v 7denní incidenci nejsou jediným ukazatelem síly epidemie. Vysoce důležitým je statistika pacientů a jejich struktura, ať už z hlediska věku či očkovacího statusu, jejichž stav je natolik závažný, že vyžaduje hospitalizaci ve formě poskytování vysoce intenzivní péče,“ uvedla pro deník Echo24 Svrčinová s tím, že momentálně je hospitalizovaných pouze kolem třiceti pacientů, z čehož ani ne deset na intenzivní péči. K testování ve firmách by tak podle ní mohlo dojít například i pouze v rámci krajů či okresů, pokud zde bude potenciál k dalšímu šíření.

Důležitým prvkem v „krocení“ delta varianty je podle odborníků očkování. Zatímco ve Velké Británii je obdrželo alespoň jednu dávku 87 procent dospělé populace a dvě třetiny lidí starších 18 let jsou již imunizovány plně, Německo je svým postupem očkování blíže Česku. Plně naočkovaných je zde kolem 43 procent populace, alespoň jednu dávku má pak přes 58 procent lidí. V Česku má zatím dokončené očkování téměř 38 procent, alespoň jednu dávku pak téměř 49 procent lidí.

Očkování se přitom podle ministerstva zdravotnictví příznivě projevuje už nyní. Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se epidemie otáčí zatím k pozvolnému růstu počtu nových případů. Delta varianta má v Česku převládnout do několika týdnů. „Je to situace, která není srovnatelná se začátkem tohoto roku nebo s podzimem loňského roku. Jednak je podstatná část populace proočkovaná, díky čemuž máme téměř nulový tlak na nemocnice, a virus se šíří mezi mladými lidmi,“ vysvětlil. Nově nakažených seniorů jsou podle něj jednotky denně, takže nehrozí zahlcení nemocnic. V současné době je hospitalizováno 25 lidí, na JIP je osm z nich.

Modely ÚZIS počítají s tím, že zhruba 25 až 30 procent populace je stále k viru vnímavých, nákazu neprodělala nebo nemá dokončené očkování. Varianta, která počítá se šířením mutace a slabší ochranou očkovaných před nákazou, může znamenat až 1000 nebo 2000 nových případů denně na konci srpna. „Samo o sobě to nemusí být rizikem pro nemocnice jako takové, ale v tuto chvíli by už to riziko mezi zranitelnými lidmi nebylo zanedbatelné,“ doplnil Dušek.

Po aplikaci druhé dávky očkování proti covidu-19 se nakazilo 4030 osob z 3,86 milionu očkovaných, většina měla pozitivní test krátce po aplikaci vakcíny. Po 14 dnech, kdy vzniká i podle výrobců maximální ochrana, je to jen šest setin procenta z očkovaných. Podle Vojtěcha očkování eliminuje zejména těžké průběhy a lidé se nedostanou do nemocnic. Lehký průběh nemoci má podle něj asi setina procenta očkovaných, těžký průběh ještě méně. Po první dávce se nakazilo zhruba 1,6 procenta očkovaných, zhruba 22 600 lidí. Podle Duška je velký podíl nákaz velmi brzy po očkování, kdy lidé ještě nejsou plně chráněni. Dodal, že čísla jsou průběžná a mohou se dál upravovat po dohlášení.