OMIKRON

Omikron do konce měsíce začne opadat. I v Česku se chová podle předpokladů

OMIKRON
Omikron do konce měsíce začne opadat. I v Česku se chová podle předpokladů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nová varianta omikron začala v Česku rychle dominovat a podobně jako v zahraničí by měla vzít také rychlý spád. Podle odhadů by měla vrcholu dosáhnout v příštím týdnu a na konci měsíce začít rychle klesat. Se zpožděním pak má vrcholit i situace v nemocnicích, kde se zatím rostoucí epidemie prakticky neprojevila. Vláda zvolila strategii pokusit se nástup epidemie zbrzdit, zaznívají však i názory, že je s omikronem na čase návrat k životu před pandemií.

Podle Státního zdravotního ústavu už k pondělí tvořil omikron přes 80 % nových případů zachycených v českých laboratořích. To se také začalo projevovat ve skokových nárůstech pozitivních záchytů. V prvním lednovém týdnu byl denní průměr asi 6700 nově pozitivních, minulý týden přes 10 000, v pondělí už testy zachytily přes 20 tisíc nově pozitivních. Ačkoliv k tomu přispěl zřejmě i vyšší podíl provedených testů ve firmách, očekává se další rychlý nárůst denních záchytů.

Stejně tak rychle, jak vlna omikronu nastupuje, má však také podle odborníků odeznít. Poukazují na to i data ze zahraničí, kde se omikron šířil dříve než v Česku. Podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) tak už na konci ledna dojde ke zřetelnému poklesu. Například v Praze, která je nyní zasažená nejvíce, by mělo podle predikcí statistiků dojít k vrcholu zřejmě už v průběhu tohoto týdne. V tom dalším pak i ve zbytku republiky. Pozitivní záchyty by mohly dosahovat až na 50 tisíc denně, podle některých odhadů však až 200 tisíc, ovšem s tím, že kapacita testování už takový rozsah zkrátka neodhalí.

Přes vysoká čísla však díky vlastnostem nové varianty nemusí dojít k většímu zatížení zdravotnictví. V nemocnicích se zatím nástup omikronu prakticky neprojevil. Od konce loňského roku hospitalizace klesaly a v nemocnicích naopak zůstává část hospitalizovaných, které tam ještě umístila varianta delta. Jako i u předchozích variant však k dopadu do nemocnic dochází se zpožděním, u omikronu jde o pět až deset dní. Podle dat ÚZIS se také zatím omikron nedostal ve větší míře mezi starší, rizikové skupiny.

Podle realistického scénáře, který počítá s méně vážným průběhem onemocnění u nakažených omikronem, bude v nemocnicích zhruba 50 až 70 procent osob proti vlně delta. Najednou tak může být až 5000 hospitalizovaných s covidem. Rizikové modely počítají až se šesti miliony nakažených, přičemž by milionu z nich hrozil vážný průběh, predikují stejnou nebo i mírně horší naplněnost nemocnic než na podzim při vlně delty. Tehdy bylo maximálně 9500 hospitalizovaných v jeden den. Vrcholit má pak vlna v hospitalizacích do poloviny února.

Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška by tak problém s kapacitami mohl kvůli částečné obsazenosti z doznívající vlny delty nastat zejména v případě některých krajů. Problém by pak mohl nastat také v případě vysokého počtu nákaz mezi personálem nemocnic. To však má řešit zkrácená doba karantén i případné nouzové využití karantén pracovních.

Kvůli očekávanému dalšímu růstu byla upravena protiepidemická opatření, testuje se dvakrát týdně ve firmách, zkrátily se karantény na pět dní, ukončit je mohou zaměstnanci pokud dobrovolně podstoupí PCR test s negativním výsledkem. Hygienici pak na očekávané velké počty nakažených reagují úpravou metodiky trasování, přednost dostanou děti, lidé nad 65 let a zaměstnanci v lůžkových zařízeních sociálních služeb. Původně 14denní izolace byla také od minulého týdne zkrácená u lidí bez příznaků na pět dní, u těch s příznaky skončí nejméně dva dny po jejich vymizení.

Objevují se i názory, podle kterých i tak vláda reakci na mírnější variantu omikron přeceňuje. Například podle viroložky Hany Zelené, která vede Oddělení virologie Zdravotního ústavu v Ostravě a je také členkou nového poradního institutu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), by měla vláda zrušit plošné testování ve školách i na pracovištích a začít ke koronaviru přistupovat jako k chřipkové epidemii (více jsme o tom psali zde). Jiní odborníci naopak volali po přísnějších podmínkách, kritizovlai například ukončování izolací a karantén po pěti dnech bez podstoupení dalšího testu.