Mezi uprchlíky z Ukrajiny jsou i lidé z Afriky či Asie. Neví se, co s nimi
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Na útěk se v souvislosti s ruskou vojenskou intervencí na Ukrajinu dal nejen milion Ukrajinců, ale také občané dalších států, kteří v zemi před válkou pracovali nebo studovali. Podle některých odhadů by mohli lidé z třetích zemí tvořit až 10 % těch, kteří k nám míří. Z Ukrajiny do ČR zatím uprchlo před válkou zhruba 50 tisíc lidí, očekává se, že jejich počet ještě několikanásobně vzroste. Nejvíc lidí zatím překročilo hranici směrem do Polska.
Za týden od útoku ruské armády na Ukrajinu, který provedlo pod záminkou „denacifikace země“, překročilo hranice ve strachu z válečného konfliktu podle OSN přes 1,2 milionu lidí. Jde o téměř tři procenta populace asi čtyřicetimilionové Ukrajiny. Nejvíce jich prchá přes ukrajinsko-polskou hranici, dále pak maďarskou, moldavskou, slovenskou a rumunskou. Nezanedbatelné množství lidí, především z východu země, odešlo údajně i do Ruska.
Nemalou část uprchlíků tvoří i občané jiných států, než je Ukrajina. Země byla totiž oblíbená mezi zahraničními studenty – třeba z Asie či Afriky – kvůli nízkým nákladům na vysokoškolské studium oproti státům EU. Ti kromě okolních zemí míří i do Česka, všímají si toho policisté z cizinecké služby i nevládní organizace.
Potvrzuje to i například mediální koordinátor Člověka v tísni Petr Štefan. „Tito lidé utíkají z Kyjeva i Charkova, kde byl velký počet zahraničních studentů. Na lvovském nádraží jsem viděl Indy i asijské nebo africké národnosti. Ti zde hledají další spoje,“ popsal Štefan pro deník Echo24 situaci v západoukrajinské metropoli.
Občané třetích zemí však budou mít s udělením azylu v ČR větší potíže než Ukrajinci, kteří byli válkou vyhnáni přímo ze své vlasti a na něž se vztahuje řada výjimek. Je také otázkou, pro kolik z nich je Česko pouze přestupní stanice na cestě domů, nebo dál na západ.
Do Česka podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přicestovala v posledním týdnu už více než 50 tisíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra vydalo zatím celkem asi 27 tisíc víz, zhruba 10 tisíc lidí už získalo zdravotní pojištění. Podle Pavly Novotné, šéfky ministerského odboru azylové a migrační politiky, míří zatím hlavně do Prahy a Středočeského kraje.
Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra navýšila kvůli očekávanému přílivu uprchlíky své ubytovací kapacity. Aktuálně je podle mluvčího Jana Pirocha schopna ubytovat až 5 tisíc lidí. „Zhruba pětina je momentálně obsazena, mnoho lidí, kteří prošli Vyšními Lhotami od nás ubytování nepotřebovalo, desítky lidí také již naše ubytování opustili a odešli do soukromí nebo pokračovali dále na západ. Ale samozřejmě jednotlivá krajská asistenční centra pro uprchlíky v krajích disponují celkově mnohem větší ubytovací kapacitou,“ řekl Piroch.
Asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky začalo fungovat v pátek ráno třeba v Kongresovém centru na pražském Vyšehradě. Přesunulo se tam z centrální budovy Městské knihovny, hasiči jej stěhovali přes noc. Už před otevřením dorazily k centru stovky lidí. K pátečním 18:00 centrum odbavilo 1500 osob a 200 z nich zajistilo i ubytování. Dalších 500 lidí na vyřízení po 21:30 čekalo. Centrum je otevřené nonstop. Podobné centrum funguje také na výstavišti v Brně.