Letošní olympiáda v Tokiu sice ještě nezačala, ale už teď je jasné, že se zapíše do historie. A to kontroverzní cestou, protože poprvé v historii se na nich představí transgender sportovkyně. Jedná se o vzpěračku Laurel Hubbardovou z Nového Zélandu, která se kvalifikovala v kategorii do 87 kilogramů. Poměří tak své síly mezi ženami. Řada soupeřek však její účast považuje za neférovou.

Úředníci ji vybrali do ženského týmu poté, co v roce 2015 byly upraveny kvalifikační požadavky a bylo umožněno transgender sportovcům soutěžit v ženských kategoriích, pokud je jejich hladina testosteronu pod určitou hranicí. Hubbardová soutěžila v mužských kategoriích do roku 2013, kdy se označila za transsexuálku.

„Jsem vděčná za laskavou podporu, kterou mi vyjádřilo tolik Novozélanďanů. Když jsem si před třemi lety na Hrách Commonwealthu zlomila ruku, myslela jsem si, že moje kariéra skončila. Ale vaše podpora a povzbuzování mě vyvedla z temnoty,“ poděkovala Hubbardová svým fanouškům.

Přestože Hubbardová splnila požadavky na hladinu testosteronu, řada sportovkyň se bouří a její účast považují za nespravedlivou. Podle nich mají jedinci, kteří se narodili jako muži, výhodu, protože mají zvýšenou hustotu kostí a svalů.

Belgická vzpěračka Anna Vanbellinghenová, která soutěží ve stejné kategorii, uvedla, že účast Hubbardové na olympiádě by bylo nespravedlivé pro ženy a „špatný vtip“. Přestože podle svých slov podporuje transsexuální komunitu, princip inkluze by neměl být „na úkor ostatních“.

„Každý, kdo trénuje vzpírání na vysoké úrovni, ví, že je to v kostech. Tato konkrétní situace je nespravedlivá pro sport i pro sportovce,“ uvedla v květnu.

Proti transsexuálním sportovkyním v ženském sportu v srpnu minulého roku podepsalo dopis více než 300 sportovkyň včetně bývalé české tenistky Martiny Navrátilové. „Pevně věříme, že každý by měl mít příležitost soutěžit, ale skutečná sportovní parita pro ženy vyžaduje ochranu ženských sportů pro biologické ženy,“ stálo v dopise. Psali jsme o tom zde.