Clubhouse vsadil na nadšení z mluveného slova

Náhrada za zavřené hospody

Clubhouse vsadil na nadšení z mluveného slova
Náhrada za zavřené hospody

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Sejít se, poslouchat a povídat si. Ve světle pandemie skoro nepředstavitelná činnost, pro aplikaci Clubhouse prostý koncept, který přerostl ve znovuobjevený fenomén. A nevyhnuli se mu ani Češi – své virtuální diskusní místnosti si už založili známé osobnosti, cestovatelé, politici i zcela obyčejní lidé, kterým se jednoduše stýská po debatách v hospodě. Clubhouse se v posledních měsících těší velké pozornosti, není ale bez chyb a bezpečnostních rizik.

„Hlasová“ sociální síť funguje v betaverzi již od loňského dubna, zájem veřejnosti si ale získala až v posledních měsících, kdy uživatelé dostali hlad po alternativách k Parleru, WhatsApp atd. „Znovuobjevený“ Clubhouse zároveň do určité míry vyplňuje díru na poli sociálních sítí. Zatímco Instagram vládne fotografiemi a TikTok krátkými videi, v případě Clubhousu hraje hlavní roli lidský hlas.

Uživatelé podle svých zájmů sledují profily jiných lidí či se přidávají do tzv. klubů, jakési obdoby facebookových stránek nebo youtubových kanálů. Středobodem veškerého dění jsou nicméně virtuální místnosti, veřejné i soukromé, které si uživatelé vytvářejí a následně se v nich i „scházejí“. Jejich pestrost je v současnosti ohromná – většinou se zaměřují na konkrétní oblast zájmu a slouží jako debatní kroužek, ambicióznější jedinci je používají jako náhradu přednáškových sálů. Clubhouse umí posloužit i jako stůl pro volnou rozpravu kamarádů po páteční šichtě.

Nechybí ani „čtenářský klub“, v němž zavedení i začínající spisovatelé předčítají svou literární tvorbu, nebo virtuální pódia, kde studenti trénují mluvený projev a sbírají zpětnou vazbu od publika. Svou příležitost vycítili influenceři, celebrity a marketingoví experti, vnímající Clubhouse jako další kanál pro propagaci své značky. Samozřejmostí jsou improvizované jazykové kurzy, stand-upy, meditační cvičení i koncerty amatérských zpěváků.

Jazykově vybaveným uživatelům se otevírá bohatá a různorodá nabídka. Je návykové navštěvovat jednu „místnost“ za druhou a není problém posloucháním diskusí a přednášek strávit několik hodin denně. Stejně jako podcasty dobře plní roli zvukových kulis k práci či umývání nádobí. Jakmile moderátor ukončí diskusi, virtuální místnost zanikne, proto je pro udržení kontinuity nutné sledovat profily uživatelů a klubů.

Tematické debaty a přednášky tvoří největší zastoupení – prakticky suplují jejich fyzické alternativy, kterým současná doba nepřeje. Organizace virtuálního dýchánku je triviální, co do technických zdatností stačí umět pracovat s iPhonem a mít stabilní internet. I funkcí je pomálu – správci „místností“ mohou udělovat a odebírat slovo či neposedné posluchače zablokovat. Publikum se o slovo může naopak hlásit a nepohodlné lidi nahlašovat. Samozřejmostí je také zvaní existujících uživatelů přímo do „místností“. Všechny události se dají plánovat dopředu i zapisovat do přítomného kalendáře, sledující tak budou mít přehled o tom, kdy se má co odehrát.

Potomek rádia, podcastu i konference

Nelze říct, že co do funkcí nenabízí Clubhouse v porovnání se Zoomem či Google Meets nic navíc. Zmíněné aplikace jsou především komunikační služby, nahrazující fyzické schůzky organizačního charakteru, pracovní porady apod., zatímco v případě Clubhousu hraje velkou roli sledování zájmových skupin i uživatelů, přestože ani zde není problém vytvořit soukromou „místnost“ pro firemní schůzky. Určitou podobnost lze vysledovat u aplikace Discord, která rovněž umožňuje sledování skupin, tvorbu „místností“ a hlasové hovory. Stále jde ale spíš o službu než sociální síť.

Clubhouse je rovněž skvělý nástroj pro lidi, kteří mají co říct, sdílet a vyprávět, ale zároveň se nechtějí vizuálně prezentovat před veřejností. Jinak by sáhli po YouTube. Zde mohou pohodlně pořádat své besedy, aniž by museli ukazovat svou tvář. Funguje to i obráceně. Mnozí lidé si užívají toho, že v praxi nemusejí s nikým přímo interagovat a spokojí se s rolí pasivního posluchače. Přispět nemusejí ničím.

Popularitě sociální sítě nahrává i současné dění ve světě. Lidé kvůli lockdownu přišli o tlachání v hospodách, přednášky v kinosálech a diskusní happeningy, do kterých by se mohli zapojit i svým hlasem. Pandemie jen tak nezmizí, proto se Clubhouse velice rychle stal oblíbenou platformou pro pravidelná setkání jako před příchodem koronaviru.

Objevily se i prognózy, že sociální síť nahradí časem podcasty. S takovými závěry bychom ale měli být opatrní. Velká výhoda podcastů je, že jsou asynchronní. Posluchač si je může užít kdykoli, kdy se mu to zrovna hodí. Diskuse na Clubhousu ovšem probíhají v reálném čase, bez jakékoli možnosti zpětného přehrání. Co zazní ve virtuálních místnostech, zazní pouze tam a jednou jedinkrát. Tomu napomáhá fakt, že podmínky užívání aplikace jasně zakazují pořizování nahrávek bez povolení účastníků.

Tento konkrétní aspekt Clubhousu navíc významně posiluje syndrom moderní doby, tzv. „strach z promeškání“ (FoMO, fear of missing out). Jde o typickou „chorobu“ sociálních sítí: uživatelé mají potřebu neustále přijímat informace nebo jakoukoli jinou formu obsahu, aby byli vždy v obraze a věděli, co se děje ve světě, jaké trendy probíhají i co zrovna dělají jejich známí. Obdobně funguje i Clubhouse – posluchači tím spíš přijdou na přednášku či diskusi, pokud vědí, že se odehraje pouze jednou, bez jakékoli možnosti si ji pustit ze záznamu.

„Pouze pro vyvolené“

Skutečnost, že je aplikace dostupná jen na pozvání na zařízeních od Applu (iPhone, iPad), dodává podle recenzentů Clubhousu a jeho uživatelům auru výjimečnosti. Jak se to vezme. Jistě platí, že iPhone je drahé zboží, takže si lze snadno představit, jak vypadá i skladba publika takovéto sociální sítě, aspoň v České republice. Zároveň ale nejde o nesehnatelné zařízení už proto, že s každým novým modelem není velký problém koupit předchozí verzi iPhonu za menší peníz. A to ani v jihovýchodní Asii, kde bují bazarový trh s repasovanými telefony. Tam je vlastnictví iPhonu jakousi vstupenkou do společnosti, důkazem, že na něj daná osoba má; to, že ho pořídila za zlomek ceny, už nikoho nezajímá. Zdaleka se tedy nabídka virtuálních místností a klubů netýká pouze témat „vyšších a vzdělanějších“ vrstev společnosti, v případě těch anglicky mluvících to je mýtus. Kdo vládne angličtinou, nebude mít problém najít skupinu lidí, která diskutuje o okrajových subkulturách, randění na středních školách nebo problémech maminek samoživitelek.

Clubhouse už překročil metu tří milionů stažení, aktivní uživatelská základna se odhaduje na dva miliony lidí. Jelikož je aplikace ve fázi betaverze a lze se do ní dostat pouze na pozvání, jde o solidní číslo. Všichni noví uživatelé obdrží omezený počet pozvánek, ty mohou rozdat dalším zájemcům. A ti si jejich prostřednictvím zarezervují či rovnou vytvoří účet na Clubhousu. Aktivním používáním aplikace je možné se dostat k dalším pozvánkám. V některých nadšeneckých kruzích jde o ceněnou „komoditu“, s níž se obchoduje na fórech i aukčních portálech. Pro pozvání je třeba znát telefonní číslo zájemce. V praxi není problém odeslat pozvánku uživateli se systémem Android, jen je třeba mít na paměti, že Clubhouse je v tuto chvíli dostupný pouze na zařízeních od Applu. Verze pro mobilní systém od Googlu by se mohla objevit ještě letos.

Nevýhodou je absence jazykových filtrů a geolokace. Sociální síť umí dobře doporučit kluby i osoby na základě zájmů, ovšem nikoli podle toho, odkud daná osoba je a jakým jazykem mluví. S narůstajícím počtem uživatelů mohou přijít nemalé designové změny. Velkým oříškem bude udržení rovnováhy mezi viditelností existujících klubů a nabídkou témat, u kterých algoritmus vyhodnotí, že byste o ně mohli mít zájem. Otazníkem je nahlašování závadných profilů a obsahů – podle četných ohlasů se zdá, že si s nimi provozovatel neláme hlavu.

Vševědoucí jablko

Na závěr několik varování – co se týče zabezpečení a sběru dat, panují kolem Clubhousu nemalé pochybnosti. Předně má přístup ke kontaktům z telefonu, s nimiž dál pracuje v rámci aplikace. Chybí zde odmítnutí či odebrání dat ze serverů provozovatele, což je v případě telefonních čísel poněkud znepokojivé. Kromě toho aplikace sbírá i e-mailové adresy a další data, přitom není jasné, pro jaké účely tak činí. Podle podmínek užívání je může sdílet s dalšími subjekty. Na klidu nepřidává ani fakt, že se o infrastrukturu stará čínská firma, která má rovněž přístup k části dat.

Evropští uživatelé upozorňují na to, že forma odesílání pozvánek zřejmě porušuje GDPR. Pokud daný zájemce nedal odesílateli pozvánky svolení ke sdílení svých citlivých dat (v tomto případě telefonního čísla, které navíc musí být v adresáři kontaktů) s třetí stranou, bude to ve výsledku odesílatel, kdo poruší evropské nařízení. Zkrátka se dá říct, že nastavené podmínky pro užívání Clubhousu v nemalé míře ignorují GDPR.

Moc zde nefunguje ani ochrana soukromí. Profil sice může zůstat nevyplněný, všichni uživatelé ale vidí, kdo koho pozval do aplikace a kdo koho sleduje, aniž by zde byla jakákoli možnost omezit viditelnost těchto informací. Překvapivě ani neexistuje snadný, rychlý a pohodlný způsob zrušení účtu. Uživatelé musí o smazání profilu poprosit e-mailem, proces může trvat i několik dní.

Zajímavé je také to, že zatímco uživatelé nemají možnost nahrávat své diskuse, samotný Clubhouse si uchovává záznamy. V podmínkách užívání tvrdí, že pouze dočasně, přičemž by nahrávky měly zmizet po zániku „místnosti“. Důvod je prostý – v případě podezření, že se v debatách odehrává něco nekalého, mohou provozovatelé ihned zasáhnout. Dočasné nahrávky na serverech Clubhousu nepoužívají koncové šifrování, nejsou tedy chráněné proti odposlechu. To ale požaduje Evropská unie. V praxi vlastně neexistuje ani garance, že si nikdo z účastníků debaty nepořizuje její záznam, ať už přes externí aplikaci, nebo vlastní nahrávací zařízení.

Stále ale platí, že Clubhouse je velmi mladá sociální síť, kterou nevyhnutelně čeká spousta změn, oprav a zlepšení. Stojí tedy za to ji sledovat aspoň jedním okem.

Viet Tran

21. února 2021