Z Běloruska vzlétly po nedělní půlnoci stíhačky, nabraly směr Ukrajina. Krátce před tím agentura Reuters zveřejnila výsledky běloruského referenda. Hlasování schválilo návrh, ve kterém země ruší svůj bezjaderný status. Rozhodnutí přišlo v momentě, kdy Bělorusko slouží Rusku jako zázemí pro útoky na sousední Ukrajinu. Podle agentury hlasovalo pro návrh 65,2 procenta lidí, kteří přišli k volbám. Ukrajina čelí třetí noc ruské ofenzivě. V Charkově se bojuje v ulicích, Kyjev čeká na úder.

Směrem ke Kyjevu se přibližují ruské pozemní jednotky. Nejnovější satelitní snímky společnosti MAXAR ukazují, že kolona ruské armády je od metropole asi 60 kilometrů. V pětikilometrové koloně jsou tanky, dělostřelectvo i cisterny s palivem. Starosta města Vitalij Kličko pro AP večer řekl, že Kyjev byl obklíčen, ale je připraven bojovat. Vyjednavači Ruska a Ukrajiny se mají dnes večer setkat na běloruské hranici.

Kličko uznal, že jeho obyvatele není možné evakuovat, neboť přístupové cesty jsou zablokované. Ve městě však podle něj ruští vojáci nejsou a obránci jsou i nadále odhodláni město bránit před agresory.

Bez ruských jednotek je dál druhé největší ukrajinské město Charkov. Tamní úřady sdělily, že ruská vojenská kolona, která v neděli ráno pronikla do ulic, byla zlikvidována a město opět kontrolují ukrajinské síly.

Podle Moskvy ruská armáda obklíčila města Cherson na jihu Ukrajiny a Brďansk. Britské ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že ruské síly narážejí na silný odpor Ukrajinců, potýkají se s logistickými problémy a nepostupují tak, jak plánovaly.

Ukrajina dnes čtvrtý den vzdorovala ruské agresi, její síly na řadě míst čelily mohutným útokům. Moskva poprvé přiznala ztráty, které však neupřesnila, ale tvrdila, že jsou nesrovnatelně menší než ztráty na ukrajinské straně.

Ruský prezident Vladimir Putin vystupňoval napětí uvedením jaderných sil do vysokého stupně bojové pohotovosti, na což mimo jiné kriticky reagovali šéf NATO Jens Stoltenberg a velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Čekají se zprávy o jednání představitelů Ukrajiny a Ruska na ukrajinsko-běloruské hranici.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov přiznal mrtvé, zraněné i zajaté ruské vojáky, počty ale nesdělil. Jsou však podle něj „mnohonásobně menší než počet zlikvidovaných nacionalistů“, čímž měl na mysli ukrajinské obránce.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dnes na facebooku napsala, že Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo o přibližně 4300 vojáků a také o 146 tanků, 27 letadel a 26 vrtulníků. Informace obou stran o situaci na bojištích ovšem není možné nezávisle ověřit.

Konašenkov obvinil ukrajinské síly, že poblíž letiště v Hostomelu začaly „masově“ používat zakázanou munici s fosforem. Podle ukrajinských médiích panují obavy, že by se Moskva tímto obviněním mohla snažit zastřít vlastní použití této munice.

Ukrajinská média informovala, že při ruském náletu během dobývání letiště Hostomel byl zničen největší provozovaný nákladní letoun na světě An-225 Mrija. Zprávu posléze potvrdil ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajinu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Takové opatření už učinila řada států, včetně Česka. Dnes se k nim přidaly například Rakousko, Německo, Francie, Itálie, Španělsko, země Beneluxu a Kanada.

Šéfka EK rovněž uvedla, že v rámci nově schvalovaného balíku opatření kvůli ruské invazi bude EU společně financovat dodávky zbraní Ukrajině. Nové sankce se podle ní zaměří i na běloruský režim, který umožňuje ruské armádě útočit na Ukrajinu ze svého území.