Jakmile bude mít Berlín k dispozici vakcínu proti koronaviru, chce do tří až čtyř týdnů naočkovat 450.000 lidí. Zahraničním korespondentům v Německu to oznámil Albrecht Broemme, který je hlavním plánovačem očkovacích center v Berlíně. Broemme, kterému při přípravách pomohla i stavebnice lego, uvedl, že harmonogram je rozpracován na minuty. Zájemce o vakcínu, která nebude povinná, stráví v očkovacím centru 70 minut.Za týden může situace vypadat výrazně jinak, až se ve statistikách projeví čísla po rozvolnění opatření.

Pravidelnou páteční konferenci odstartoval Dušek slovy, že se epidemiologický stav nijak dramaticky neliší od minulého týdne. Zároveň ale dodal, že některé pozitivní a optimistické ukazatele vyrovnávají četná rizika, která je třeba bedlivě pozorovat a analyzovat. Česko se tak podle něj nachází v jakémsi stavu balancování mezi dvěma rovinami.

Prvním pozitivem je podle něj klesající populační zátěž, což šlo vysledovat v uplynulém týdnu s několika drobnými odchylkami. Zároveň ovšem pokles nárůstu nakažených není tak rychlý, jak mnozí doufali, spíše naopak zpomaluje. V některých regionech se dokonce téměř zastavil. Reprodukční číslo, které uvádí průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, činí k pátečnímu večeru hodnotu 0,93, přičemž nadále osciluje. V následujících dnech tak může dojít k příklonu k pozitivnímu, ale i negativnímu trendu vývoje koronavirové situace u nás.

Druhým pozitivem je klesající počet nakažených seniorů nad 65 let, ani ten ovšem není tak výrazný. „Negativním aspektem nadále zůstává, že i přes celkový pokles počtu případů registrujeme stále vysoký podíl nově diagnostikovaných případů ve zranitelných skupinách obyvatel, kterých je aktuálně okolo 20 %. To představuje vzhledem k časté polymorbiditě, tj. stavu kdy pacient trpí více chronickými onemocněními zároveň, vyšší pravděpodobnost hospitalizace, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče,“ vysvětlil Dušek.

Současný stav dobře ilustruje jeden ze slidů prezentace, porovnávající čísla nakažených ze října a listopadu. Zatímco celkový počet diagnostikovaných činil v říjnu 264 333, v listopadu už to bylo „jen“ 188 194 lidí. Výrazný pokles se ale téměř neprojevil u počtu nakažených lidí nad 65 let, v říjnu úřady hlásily 38 768 nakažených seniorů, o měsíc později to bylo 36 985 lidí.

Rozdíl tedy činil jen necelé dva tisíce lidí. V případně rizikové skupiny nad 75 let se situace zhoršila – hygienici nyní evidují 19 391 seniorů, říjnová čísla byla o tisícovku nižší. Podle prezentace z tiskové konference denně přijmou nemocnice zhruba 300 lidí z rizikových skupin, především důchodce.

Jako třetí pozitivní bod Dušek vnímá samotný počet hospitalizací, který sice klesá, ale rovněž jen pozvolna. „Ačkoli tyto počty klesly z více než 8000 na současných zhruba 4400, jde o vysokou zátěž blokující kapacity nemocnic,“ pokračoval ředitel ÚZIS.

Dušek také uznal, že i přes relativně stabilní situaci v rámci celé České republiky je problémem diametrálně odlišný stav mezi regiony. Aktuální hodnota souhrnného indexu rizika pro ČR se drží na 57, což odpovídá třetímu stupni pohotovosti podle protiepidemickému systému PES. Zatímco ale např. v Praze je rizikové skóre 49, v Libereckém kraji je to 71. Ještě vyšších čísel potom dosahují jednotlivé okresy, některé z nich dosáhnou i na 5. stupeň pohotovosti se svým skóre nad 75 bodů, což je například případ Semil (79).

Mimo tyto čtyři roviny kladů a záporů je třeba brát v potaz také podíl záchytu onemocnění na objem testů, ten se stále nedaří výrazně snížit a nadále se pohybuje okolo 20 %. V neposlední řadě se musí myslet i na skutečnost, že ve hře ještě nejsou čísla po čtvrtečním rozvolnění.

Index rizika protiepidemického systému PES se už 13 dní po sobě drží na 57 bodech ze sta. „PES není jediným zdrojem informace, ale základním. Pokud by po tři dny bylo rizikové skóre ve vyšším stupni, mohl by se zase zpřísnit. Vyloučit to nemůžeme,“ varoval v pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Ve čtvrtém stupni je PES od 61 bodů.

Před zhoršením na čtvrtý stupeň a možná i třetí vlnou epidemie v Česku varovali i spoluautoři výpočtu skóre systému PES Jan Kulveit a Jakub Steiner. Rozvolňování je podle nich příliš rychlé, kritizují také zmírnění opatření podle podrobnějších tabulek třeba pro kulturu a sport.