HONBA ZA VAKCÍNAMI

Česká vakcínová krize. Země „žebrá“ o vakcíny na Západě i Východě

HONBA ZA VAKCÍNAMI
Česká vakcínová krize. Země „žebrá“ o vakcíny na Západě i Východě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Česká republika „žebrá“ o vakcíny, kde to jen jde, ať už jsou registrované či nikoliv. Prozatím je úspěšnější na Západě – některé členské státy Evropské unie už slíbily celkem přes 100 tisíc dávek vakcín, mimo EU pochodilo ČR jen u Izraele. Ačkoliv prezident Miloš Zeman žádal v dopise Rusko a Čínu o jejich pomoc, jejich očkovací látky nejsou ještě oficiálně schválené na evropské ani národní úrovni. Pojišťovny by je v tomto případě nemohly ani proplácet, řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Přestože očkování v Česku nabírá na rychlosti, stále výrazně zaostává za evropským průměrem. Ze všech států visegrádské čtyřky je rovněž nejpomalejší. K sobotnímu večeru bylo vyočkováno celkem 818 450 dávek, v zemi by mělo být ještě k dispozici přes 200 tisíc dávek z 1,071 milionu dodaných dávek. Na začátku března se otevřely rezervace pro pedagogy a lidi nad 70 let, zároveň ale desetitisíce lidí nad 80 let, kteří se mohou na očkování přihlašovat od půlky ledna, stále neobdržely svůj termín. Částečně je to proto, že spousta z nich preferuje očkování u svého praktického lékaře, částečně je kvůli nedostatku vakcín nebo haprující distribuci.

Nejvyšší zástupci české politické scény tak začali hledat pomoc v zahraničí, na Západě i Východě. Prvním „dárcem“ se stal Izrael, který si vysloužil pověst nejefektivněji očkujícího státu na světě. Česku věnoval pět tisíc vakcín od společnosti Moderna. Naočkováni jí budou vojáci, kteří slouží v nemocnicích u pacientů s covidem-19.

V současnosti nejvíce vakcín přislíbila Francie – v březnu má dodat 100 tisíc dávek vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by první dodávka 15 tisíc dávek měla dorazit během týdne. V uplynulém týdnu do Karlovarského kraje dorazilo také 15 tisíc dávek vakcíny od společnosti AstraZeneca jako dar od německých spolkových zemí Durynsko, Sasko a Bavorsko.

Solidaritu vyjádřilo i vedení Evropské unie. Hlavy členských států schválily, že přenechají ČR přednostně navíc 100 tisíc dalších dávek Comirnaty od Pfizer/BioNTechu, i ty by měly dorazit někdy během příštího týdne. „Konečně dobré zprávy! Díky solidaritě EU obdržíme příští týden 100 tisíc dávek vakcíny navíc. Můžeme rychleji očkovat teď, když to nejvíc potřebujeme. Děkuji Komisi, von der Leyenové a všem členským státům. Velmi si toho vážíme,“ napsal předseda vlády na Twitteru. V minulosti to byl i on, kdo svaloval nedostatek vakcín právě na vedení EU. Stejně velkou dodávku přenechají ostatní státy unie kromě Česka také Slovensku a Rakousku.

Ministerstvo zdravotnictví zároveň odmítlo nákup milionu vakcín od firmy AstraZeneca, které Česku nabídly Spojené arabské emiráty. Podle ministra zdravotnictví Blatného šlo o vakcíny, které neměly povolení pro použití v Evropské unii, jelikož šlo o nabídku na zprostředkování nákupu vakcín z Indie. Proti informaci se ohradil Babiš, Česko by podle něj přijalo seriózní nabídky, ne podvodné.

Nejisté vakcíny z Východu

Velkou neznámou jsou v tuto chvíli očkovací látky z Ruska a Číny. Ty zatím nemají unijní certifikaci, přestože se s nimi již očkuje v Maďarsku, kde byly schváleny na národní úrovni. Také Slovensko již získalo ruskou vakcínu Sputnik V, první zásilka dorazila do země tento týden v pondělí. Okolnosti jejího nákupu bez souhlasu vlády ale vyvolaly krizi ve slovenské vládní koalici.

Evropská léková agentura (EMA) již sice odstartovala průběžné vyhodnocování ruské vakcíny Sputnik V, proces ale může ještě měsíce, samotný výrobce ještě nepodal žádost o schválení. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vakcínu studuje, ale instituci chybí dostatek informací a materiálů pro důkladnější analýzu a posudek, který by mohl vést k nouzovému schválení přípravku ministerstvem zdravotnictví.

O dodání Sputniku V požádal prezident Miloš Zeman, který svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal stručný dopis. Rusko sice reaguje na projevy zájmu ze zahraničí o dodání vakcíny proti covidu-19, ale objem výroby zatím neumožňuje vyjít všem vstříc. „Žádostí je tolik, že výrobní objem ze své podstaty neumožňuje vyhovět všem,“ citovala agentura TASS reakci prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova na Zemanovu žádost. Zároveň ale podotkl, že výrobní kapacity se týden od týdne zvyšují. Pakliže by došlo k nějaké shodě, ČR by údajně dostala do 25. března pár desítek tisíc vakcín.

Nešlo o jedinou žádost Hradu směrem na Východ. Zeman se dopisem obrátil také na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prosbou o dodávky vakcíny Sinopharm, údajně po konzultaci s Babišem. Prezident Si nejen Česku, ale také dalším zájemcům údajně slíbil, že pokud budou mít o čínskou vakcínu zájem, pokusí se jim vyhovět. Česká vláda ale oficiálně ještě s Čínou jednat nezačala, což potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví. Podle Babiše nebude do Česka dovezena vakcína, která by neměla registraci v EU, nebo výjimku ministerstva zdravotnictví. Firmy a občané ale podle něj mají o dosud neschválené vakcíny zájem.

Blatný opakovaně řekl, že všechny používané vakcíny proti covidu-19 musí být registrovány EMA. Pokud by používání ruské nebo čínské vakcíny v Česku umožnilo ministerstvo zdravotnictví, bylo by očkování těmito látkami podle premiéra dobrovolné. Ministr pak během slyšení v Poslanecké sněmovně dodal, že pojišťovny by případnou aplikaci neregistrovaných vakcín nemohly proplácet. Celkem je podle Blatného zajištěno přes 25 milionů dávek pro 14 milionů lidí. Z toho 10,3 milionu dávek má být dodáno do konce června pro 5,3 milionu lidí, další do konce srpna.

 

8. března 2021