Maďarský premiér Viktor Orbán na svém facebooku ohlásil, že vláda uspořádá referendum o ochraně dětí, aby tak čelila tlaku Evropské unie. Unijní exekutiva, stejně jako nevládní organizace, kritizuje nedávno přijaté změny v zákonech o vzdělávání a ochraně dětí, v jejichž důsledku v maďarských školách končí osvěta týkající se sexuálních menšin. Evropská komise minulý čtvrtek zahájila řízení s Maďarskem a Polskem kvůli obavám z porušování práv těchto menšin.

„Brusel v posledních týdnech jasně zaútočil na Maďarsko kvůli jeho zákonům na ochranu dětí. Maďarské zákony nedovolují sexuální propagandu ve školkách, školách, v televizi a v reklamách,“ prohlásil Orbán. „Budoucnost našich dětí je v sázce, a tak nemůžeme ustoupit.“ zdůraznil premiér, který se vykresluje jako obránce tradičních křesťanských hodnot před volbami v příštím roce.

Orbán neupřesnil, kdy by se referendum mohlo konat. Ale vyzval Maďary, aby odpověděli záporně na všechny položené otázky, předkládané jako požadavky Bruselu. Dotázáni prý budou, zda podporují, aby se ve školách bez souhlasu rodičů učilo o sexuální orientaci, zda by měly být u dětí propagovány postupy při změně pohlaví, zda by mohl bez jakéhokoliv omezení být dětem předkládán obsah, který by mohl ovlivnit jejich sexuální orientaci a jestli by dětem měla být dostupná změna pohlaví.

Maďarský parlament v polovině června schválil zákon, který zakazuje šířit mezi mladými lidmi do 18 let materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Právní předpis znemožňuje mimo jiné osvětu ve školách týkající se sexuálních menšin a aktivisté a lidskoprávní skupiny ji vnímají jako diskriminační vůči komunitě LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob). K zákonu se kriticky staví řada evropských politiků.

Evropská komise má ale vůči Budapešti více výhrad. Toto úterý, při druhém ročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích, negativně hodnotila vývoj zejména v Maďarsku a v Polsku. V maďarském případě má komise obavy zejména z vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí.

„Nezávislé kontrolní mechanismy pro odhalování korupce zůstávají nedostatečné.“ uvedla EK, podle níž maďarský systém neřeší ani rizika rozšiřování klientelismu či vazeb mezi politiky a byznysmeny. Nezávislá média a novináři čelí podle komise v zemi zastrašování a překážkám v práci. V době covidové pandemie se navíc v Maďarsku zvýšil tlak na nezávislost médií prostřednictvím zadávání státní inzerce.