Druhé kolo vyjednávání o vládě stagnuje. Premiér v demisi Andrej Babiš sice o víkendu rozvířil politickou scénu, když postrašil předčasnými volbami. Kdo s ním ale zasedne do vlády, nebo vládu podpoří, stále není jasné. A v příštích dvou týdnech jasné nebude. Babiš vyčkává na sjezd ČSSD, z něhož vzejde nové vedení. Dnes bude Babiš jednat s SPD, zítra s prezidentem Milošem Zemanem.

Včera se zástupci ANO, komunistů, Pirátů a SPD setkali u jednoho stolu kvůli debatě o obecném referendum. Shodli na tom, že by mělo být závazné. Po jednání to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Strany se v některých otázkách ale stále neshodují. Nejvýrazněji v tom, čeho by se mohlo referendum týkat. Dnes bude ANO jednat s SPD, zítra se Babiš poprvé po prezidentských volbách sejde se znovuzvoleným prezidentem Zemanem.

„Pan prezident pozval premiéra Andreje Babiše do Lán na přátelskou večeři, a to na čtvrtek 8. února. Pan premiér pozvání přijal. Přátelská večeře jistě bude příležitostí k diskusi nad aktuálními otázkami,“ uvedl pro Echo24 už dříve mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Další podrobnosti však sdělit nechtěl.

Babiš s hledáním podpory pro svůj kabinet nespěchá. Díky znovuzvolení Zemana ví, že může hledat, jak dlouho potřebuje. Stále ale říká, že nejlepší je vládnout jednobarevnému kabinetu. Naposledy to uvedl v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo.

Nyní Babiš vyčkává na sjezd sociálních demokratů, s nimiž seděl ve vládě minulé volební období. Z demokratických sněmovních stran jsou totiž ČSSD a další bývalý koaliční partner KDU-ČSL jediní, kteří za určitých podmínek nevyloučili jednání s ANO o vládě. O post předsedy sociálních demokratů se nyní uchází sedm lidí. Mezi nimi i bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola, který dlouhodobě tvrdí, že strana by měla být ve vládě a s obviněným premiérem nemá problém. Zimola je zastáncem toho, aby o koaličních jednáních, toleranci vlády či setrvání ČSSD v opozici rozhodli členové strany. „Nemělo by rozhodovat jen úzké vedení naší strany, ale členská základna,“ uvedl v úterý Zimola.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Vládu s Babišem v určité situaci připustil i místopředseda strany a kandidát na předsedu Jan Hamáček. „My se můžeme dostat do situace, že nebudeme vybírat z nějakých dobrých a špatných řešení. Budeme vybírat jenom špatná, nebo horší. Pokud by nastala situace, že alternativou jsou předčasné volby, tak bychom museli zvážit, zda na té podmínce trvat a riskovat, že půjdeme do předčasných voleb,“ uvedl Hamáček v rozhovoru pro iDNES.

Jedinými sněmovními stranami, ochotnými Babiše podpořit i při druhém pokusu o sestavení vlády s důvěrou, jsou tak stále pouze komunisté a SPD. Případná vláda s nimi ale nevyhovuje Babišovi, jenž už dříve zopakoval, že s SPD ani s komunisty ve vládě být nechce. Jedná s nimi ale o programu.

Včerejšek rozvířila slova první místopředsedkyně ODS Alexandry Udženiji o případné koalici s ANO. „V tuto chvíli si ten scénář dokážu představit těžko, ale neříkám, že je to absolutně, stoprocentně vyloučené,“ uvedla Udženija v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes k případné koalici s hnutím ANO. Deník v úvodu rozhovoru uvedl, že ODS otáčí a jednání s ANO už se nebrání. „Rozhovor paní místopředsedkyně má špatný titulek i interpretaci. Náš postoj se nemění, paní místopředsedkyně řekla, že si to neumí představit. Postoj ODS je stále stejný,“ řekl v reakci na rozhovor předseda ODS Fiala. Psali jsme o tom zde. 

Babiš nemusí spěchat

Babiš nicméně nemusí s hledáním podpory svého kabinetu spěchat. Prezident Miloš Zeman hned po volbách avizoval, že mu poskytne dost času. Vyjednáváním o sestavení vlády jej pověřil hned v den, kdy mu Babiš přinesl demisi svého jednobarevného menšinového kabinetu.

„Protože jsem byl znovu zvolen prezidentem, nevím, proč bych měl vydírat Andreje Babiše krátkým časem na vyjednávání podpory vlády,“ řekl Zeman v den vyhlášení výsledků prezidentských voleb. Potvrdil ale, že platí podmínka, že mu Babiš musí pro svoji vládu donést podporu 101 hlasů poslanců.

Česká ústava žádný časový termín pro to, jak dlouho by měl premiér vládu skládat a hledat pro ni podporu, nemá. Z historie je zřejmé, že vládnout v demisi je možné i několik měsíců. Tři měsíce v demisi vládl například premiér Jiří Rusnok. Další čtyři ale vládl po volbách, než byla jmenována nová vláda. Expremiér Mirek Topolánek vládl v roce 2006 mezi svými dvěma pokusy o sestavení vládního kabinetu v demisi čtyři měsíce.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Dále čtěte: Postoj ODS se nemění, koalici s Babišem si neumím představit, říká Fiala

CVVM: Volby by vyhrálo ANO, TOP 09 a Starostové by propadli