Stát chce do 31. března 2020 připravit novou koncepci řízení, práce a nakládání se státními hmotnými rezervami. Po ranním jednání Bezpečnostní rady státu to novinářům řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Zopakoval, že stát chce příští rok prodat ze zásob kovy za 600 milionů korun. Záměr kritizuje opozice.

„Jsme bytostně přesvědčeni, že správa hmotných rezerv je spravována v posledních letech už víceméně pouze úředně a účetně, nikoliv s ohledem na to, co potřebujeme v rámci hrozeb v 21. století. Ať už technologických, kybernetických nebo prostě jakýkoliv, třeba vojenských konfliktů,“ řekl Havlíček.

Bezpečnostní rada státu podle něj potvrdila, že koncept držení kovů ve státních rezervách je překonaný, a souhlasila s tím, že první část současné struktury kovů bude prodána už příští rok. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr dříve uvedl, že v rezervách jsou nyní uskladněny měď, hliník, nikl, olovo a zinek.

S prodejem současných kovů podle Havlíčka souhlasí i ministerstvo obrany. „Ministerstvu obrany jde o to, že pakliže by nastala nějaká kritická situace, jestli máme dostatečně zabezpečeno to, aby se výroba například v obranném průmyslu úplně zcela nezastavila. Pokud my toto potvrdíme a zvládneme, například na bázi jiných moderních kovů, slitin nebo jiných položek, které s tím jsou spojeny, tak s tím nebude žádný problém,“ uvedl ministr.

Současné zásoby kovů by podle něj mohly nahradit například kovy na bázi lithia. „Bavili jsme se také o jaderném palivu, řeší se třeba tantal, nebo úplně jiné položky například v oblasti potravinářství nebo zemědělství,“ sdělil. Na zásobách kovů je podle něj vidět, jak stát podcenil strategický pohled na strukturu zásob.

Po jednání připomněl, že rada dává pouze doporučení, záležitost podle něj probere na nejbližším jednání vláda, ale ne dnes. Dalších 1,6 miliardy korun chce stát získat z prodeje kovů v roce 2021. „Stojíme si za tím. Připravovaná koncepce ukáže, co za to budeme nakupovat,“ podotkl Havlíček.

Komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin, schraňuje SSHR. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží zásoby například ropy, leteckého petroleje, potravin a léků. Právě struktura uchovávaných léků se má podle Havlíčka změnit také. Kvalitní a v dostatečném množství jsou podle něj naopak například provizorní mosty pro případ přírodních katastrof.