Rumunská premiérka Viorica Dancilaová v neděli ve Spojených státech na konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC) prohlásila, že Rumunsko přesune svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Na stejné konferenci dnes záměr otevřít diplomatické zastoupení v Jeruzalémě oznámil také honduraský prezident Juan Orlando Hernándéz, píše izraelský list The Times of Israel.

Svou ambasádu loni do Jeruzaléma přesunuly Spojené státy a Guatemala; o stejný krok dlouhodobě usiluje také český prezident Miloš Zeman. V případě České republiky ale v této otázce rozhoduje vláda. Premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Izraele řekl, že přesun ambasády není na pořadu dne.

"Já, jako premiérka Rumunska, a vláda, kterou vedu, přesuneme naší ambasádu do Jeruzaléma, hlavního města státu Izrael," řekla dnes Dancilaová. Rozhodnutí podle ní v Rumunsku, které nyní na půl roku předsedá Evropské unii, předcházely konzultace. "Jsem odhodlána přispět k bližším vztahům mezi Izraelem a Evropskou unii, zejména nyní, kdy Rumunsko předsedá Radě EU," řekla.

Předseda rumunských vládních sociálních demokratů Liviu Dragnea před více než rokem oznámil, že vláda rozhodla o přesunu rumunského velvyslanectví do Jeruzaléma. Prezident Klaus Iohannis, který má na starosti zahraniční politiku státu, ale Dragneovo tvrzení tehdy označil za předčasné a zdůraznil, že o podobném rozhodnutí nebyl informován. Zda se Dancilaové podařilo získat podporu hlavy státy, podle The Times of Israel není jasné.

Záměr otevřít v Jeruzalémě diplomatické zastoupení a proměnit ho na ambasádu v neděli oznámil také honduraský prezident Hernández. Otevření ambasády v Jeruzalémě nicméně podle The Times of Israel podmínil tím, že Izrael otevře ambasádu v Tegucigalpě, hlavním městě Hondurasu.

V prosinci 2017 americký prezident Donald Trump uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele a oznámil, že tam USA přesunou svou ambasádu, což se stalo loni 14. května. Následně stejný krok učinily i Guatemala a Paraguay. Vzápětí ale Paraguay přesun zrušila. Trumpovo rozhodnutí tehdy kritizovala řada zemí, arabských, muslimských i západních. Podle Palestiny, OSN či EU americký prezident ohrozil řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Jeruzalém je nadále jedním z nejožehavějších bodů izraelsko-palestinského sporu. Izrael východní část Jeruzaléma obsadil za války v roce 1967 a v červenci 1980 prohlásil v rozporu s rezolucemi OSN celý Jeruzalém za "věčné a nedělitelné hlavní město" státu. Mezinárodní společenství anexi neuznává. Palestinci chtějí mít ve východní části Jeruzaléma hlavní město svého budoucího státu, který by měl zahrnovat jak Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu, tak Pásmo Gazy, kde nyní vládne radikální hnutí Hamás.