SRBSKO

Babiš podpořil rychlejší vstup Srbska do EU. To zaplatí ČR stovky milionů za staré dluhy

SRBSKO
Babiš podpořil rychlejší vstup Srbska do EU. To zaplatí ČR stovky milionů za staré dluhy

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že Evropská unie zvýší dynamiku přístupových rozhovorů se Srbskem. Podle něj je začlenění celého Balkánu do unie v zájmu Česka. Řekl to po jednání se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou. Srbská premiérka poděkovala Česku za podporu při jednání o vstupu do EU.

„Evropská unie musí mít jasný plán, jasnou strategii, na jakém teritoriu má působit,“ řekl Babiš. Podle něho Srbsko a ostatní země západního Balkánu patří nejen do EU, ale i do schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Vyjádřil pochopení pro srbské stanovisko, že rozhovory o vstupu nepostupují dostatečně rychle. „Doufejme, že se to změní a rozhovory naberou rychlejší tah na branku,“ řekl.

Brnabičová poděkovala Česku za podporu úsilí Srbska o vstup do EU, stejnou podporu vnímá i u ostatních středoevropských států. „Potřebujeme, aby v Bruselu byl nějaký partner, který by obrátil pozornost na nás a ukazoval, jaké přínosy bude mít EU z rozšíření,“ řekla. Podle ní by rozšíření unie o balkánské státy zajistilo stabilitu a hospodářský rozvoj regionu, který nyní je v evropském sousedství.

Babiš s Brnabičovou jednali i o migraci, která znamenala pro Srbsko významný problém zejména v roce 2015, kdy přes zemi prošlo přes milion migrantů směřujících do EU. Srbská premiérka poděkovala Česku za to, že vyslalo policisty na pomoc srbským kolegům. Podle Babiše je Česko připraveno kdykoli tuto pomoc zopakovat, pokud o ni Bělehrad požádá.

Předsedové vlád jednali také o hospodářské spolupráci obou zemí. Podle Baiše mají české firmy zájem o spolupráci zejména v oblasti obchodu, energetiky a přírodních zdrojů. Zmínil také možnou spolupráci při těžbě lithia, neboť v Srbsku byla objevena ložiska této strategické suroviny a Bělehrad jedná s konkrétními firmami o jejím využití. Česko by podle Babiše mohlo v této oblasti využít srbské zkušenosti.

ČR získá za staré dluhy od Srbska 222 milionů korun

Česká republika dostane od Srbska 221,7 milionu korun za staré dluhy. Příslušnou dohodu podepsala na zámku v Lánech ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a její srbský protějšek Siniša Mali. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí.

V Lánech se sešli srbská premiérka Ana Brnabičová s prezidentem Milošem Zemanem. Český prezident přijal pozvání na návštěvu Srbska, do země pojede příští rok, sdělil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

„Tématy jednání byly evropské ambice Srbska, které pan prezident dlouhodobě podporuje, důležitá role Srbska v regionu nebo ekonomická spolupráce,“ uvedl Ovčáček. Dodal, že Zeman ocenil podpis dohody o řešení dluhu Srbska. Podle mluvčího Zeman přijal pozvání k návštěvě balkánské země. Naposledy v ní byl v roce 2014.

Kromě Schillerové se jednání národních delegací v Lánech zúčastnili ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) nebo český velvyslanec v Bělehradě Tomáš Kuchta. V pondělí bude srbská předsedkyně vlády jednat i s českým protějškem Andrejem Babišem (ANO), setká se i s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS). Hlavním tématem jednání premiérů bude srbské úsilí o vstup do EU. Mluvit budou i o migraci.

Dluh Srbska vznikl na počátku 90. let jako vyúčtování vzájemného obchodování mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie, po jejímž rozpadu přešla poměrná část dluhu na Srbskou republiku. „Sjednání dohody o řešení srbského dluhu přispěje k dalšímu zlepšení našich vzájemných vztahů, které tato historická záležitost zatěžovala,“ uvedla Schillerová.

Na základě dohody země dluh vyřeší jednorázovou splátkou 9,8 milionu dolarů. Platba je nižší než uznaný dluh 32,8 milionu dolarů. „Dohodnutá splátka je nižší než uznaný dluh, neboť vychází z podmínek Pařížského klubu věřitelů, s nímž Srbsko uzavřelo smlouvu, podle které nelze poskytnout lepší podmínky splácení, než byly sjednány v těchto podmínkách,“ uvedlo MF. Prominutý dluh pak ČR započítá jako příspěvek ČR v rámci oficiální rozvojové pomoci (ODA), což sníží nároky na státní rozpočet do budoucna.

MF informovalo, že ČR od roku 2014 vymohla, nebo závazně vyjednala zahraniční dluhy za více než miliardu korun. Ze zprávy ministerstva financí o stavu a vývoji zahraničních pohledávek ČR vyplývá, že Česko mělo ke konci loňského roku u ostatních zemí pohledávky za 29,6 miliardy korun, o rok dříve to bylo 38,2 miliard korun. Nejvyšší dluh vůči ČR má Kuba.

,

10. prosince 2018