Domácích zabijaček prasat, ze kterých si lidé odnáší jitrnice, jelítka nebo škvarky, loni o zhruba 3000 ubylo na přibližně 104.000, odhadlo ministerstvo zemědělství. Před zhruba desetiletím šlo o téměř dvojnásobek ročně. Do tohoto počtu započítává úřad porážky prasat v domácnostech nezemědělců i zemědělců mimo jatka, dodal mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Průměrná porážková hmotnost se meziročně snížila z předloňských 112 kilogramů na zhruba 90 kilogramů.

Od předloňského listopadu platí novela veterinárního zákona, podle které se můžou potraviny ze zabijačky rozdávat blízkým osobám. Na počet zabijaček to vliv nemělo, uvedl ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal. Očekával ale vyšší hmotnost poražených prasat, nad 130 kilogramů. Možným vysvětlením by mohl být větší počet porážek selat. "Průměrnou váhu to ovlivní. A je pravda, že loni v létě - v době, kdy se ta prasata nejvíc grilují - tak byla hodně levná," dodal.

Ačkoliv se před časem mluvilo o zákazu tradičních zabijaček, veřejné zabíjení prasete před celou vesnicí je zakázané již zhruba 50 let. Veterináři požadují, aby zvíře bylo poražené šetrně, samotný akt usmrcení by tak neměl být divadlem pro obec.

Domácí porážky v hospodářství chovatele možné jsou. Od předloňského listopadu díky novele veterinárního zákona platí, že výslužky ze zabijačky se můžou rozdávat prakticky libovolně, nejen příbuzným. "Nemělo to žádný velký vliv na zvýšení počtu porážek. Mělo to spíš psychologický vliv - lidé to dřív stejně dělali, akorát se u toho báli," uvedl Stibal.

Veterináři však upozorňují, že se výslužky nemají prodávat. "Jako rozpor se zákonem bude jednoznačně hodnocen nález produktů z domácí porážky na trhu, například ve veřejném stravováním," uvedli. Kontrola domácích porážek se podle nich bude provádět pouze ze zdravotních a nákazových důvodů.