SCHŮZE VLÁDY

Vláda chce chránit whistleblowery. PirSTANu se Blažkův návrh nelíbí, nejde prý dost daleko

SCHŮZE VLÁDY
Vláda chce chránit whistleblowery. PirSTANu se Blažkův návrh nelíbí, nejde prý dost daleko

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Přes vládu ve středu prošel návrh zákona o takzvané ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti. Legislativa z pera ministra spravedlnosti Pavla Blažka ale v koalici nemá přílišnou podporu, nelíbí se Pirátům a také části hnutí STAN. Těm se nezdá, že zákon nemá platit pro přestupky ani anonymní oznámení.

Podle Blažka to neznamená, že by se zaměstnavatelé anonymními oznámeními neměli zabývat. Jde podle něj o návrh, který má šanci projít jednáním ve Sněmovně i Senátu. „Jdeme správně nad rámec evropských požadavků, náš názor byl jít ještě cestou ohlašovatelných skutečností,“ uvedl Bartoš. Novou podobu zákona o ochraně oznamovatelů v září kritizovaly protikorupční organizace. Hrozí podle nich, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů. Ministerstvu spravedlnosti vytýkaly, že se zákon nemá vztahovat na jakýkoliv trestný čin nebo přestupek a že obsahuje omezení ochrany u anonymních oznámení. Úpravy návrhu v tomto duchu doporučila minulý týden rada vlády pro potírání korupce.

Piráti by nicméně chtěli jít ještě dál. „Za Piráty v něm ale chceme jít ještě nad rámec toho, co žádá EU. Chceme, aby se zákon vztahoval nejen na oznamovatele trestných činů, ale i přestupků. A také aby úřady a firmy ovládané obcemi či státem musely prošetřovat i anonymní oznámení,“ uvedli na Twitteru.

„S koaličními partnery jsme na tom bohužel nenašli shodu, není ale všem dnům konec. Bojujeme za kontrolu moci a mocných, ochranu běžných lidí, stojíme na straně těch, kteří rozkrývají nekalosti a snaží se zlepšit život v naší zemi. V souladu s tím jednáme a jednat budeme,“ doplnili. Posun podporuje i předseda strany a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Podobně to vidí část Starostů. „Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů je špatný, nedostatečný, dílo ODS. Hnutí STAN bude usilovat o lepší podobu zákona ve sněmovně. Ochranu musí mít i oznamovatelé přestupků,“ myslí si poslankyně STAN Hana Naiclerová. Blažek možné budoucí novelizace nevyloučil.

Ministr připomněl, že Česko má s předložením zákona už roční skluz a že dosud žádný návrh nenašel v Parlamentu podporu. Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Dvouletá lhůta pro transpozici této směrnice vypršela 17. prosince 2021. Na to se odkázal i šéf Pirátů Ivan Bartoš. Před jednáním kabinetu řekl, že nynější návrh je horší než předloha připravená minulou vládou. Na tiskové konferenci nicméně konstatoval, že předloha jde nad rámec požadavků Evropské unie, i když by si Piráti přáli jiné parametry. Piráti podle Bartoše dnes pro předlohu nehlasovali. Je podle něj ale možné, že se návrh zákona změní ještě při projednávání poslanci. Uvedl to na dotaz, zda vládní koalice může ve Sněmovně počítat s hlasy čtyř Pirátů.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Návrh podle Blažka uloží podnikům nad 50 zaměstnanců, aby stanovili pracovníka, který bude agendu spravovat. Další oznámení bude shromažďovat a přerozdělovat příslušným úřadům či orgánům nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti.

jhr