Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již před měsícem slibovala, že zruší daň z nabytí nemovitosti, kterou mnozí považují za nemravnou. Více než měsíční čekání na její zrušení však brzdí realitní trh, jelikož zájemci o koupi raději vyčkávají, až nepříjemná daň zmizí.

„Dobře vím, že peníze dnes jsou důležitější než peníze zítra. V těžké době to platí dvojnásob. Vládě proto navrhnu zrušení daně z nabytí nemovitosti ve výši 4 %. Podpoříme trh s nemovitostmi a zlepšíme dostupnost bydlení ve vlastním pro mladé, kterým zbyde víc peněz v peněženkách,“ uvedla Schillerová na konci března.

Dobře vím, že peníze dnes jsou důležitější než peníze zítra. V těžké době to platí dvojnásob. Vládě proto navrhnu zrušení daně z nabytí nemovitosti ve výši 4 %. Podpoříme trh s nemovitostmi a zlepšíme dostupnost bydlení ve vlastním pro mladé, kterým zbyde víc peněz v peněženkách.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) March 29, 2020

Přestože Schillerová občas o přípravě zrušení daně mluví, k zařazení na vládu zatím za celý měsíc nedošlo. Problémem je, že jsou k návrhu skeptičtí koaliční sociální demokraté. „Za sociální demokracii bych rád vyjádřil určitou skepsi. Nejsem si jistý, že je to typ návrhu, který nás teď pálí a měl by být součástí opatření, o kterých se bavíme. Máme řadu daleko naléhavějších věcí, nemyslím, že by tato s nimi tak souvisela a toto je skupina obyvatel, kterým potřebujeme pomoci,“ uvedl nedávno ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Sazba daně z nabytí nemovitostí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji hradil prodávající a kupující byl v pozici ručitele. Loni neúspěšně navrhoval zrušení daně Senát. Státní rozpočet díky výnosu této daně dostává 13 až 14 miliard ročně.

Zamrzlý realitní trh

Problém je však, že vyhlášením záměru zmrazila Schillerová realitní trh. Ten žije představou, že zrušení této daně je už v podstatě „hotovou věcí“. Zájemci o nemovitost nyní mnohdy vyčkávají, kdy se tato představa změní ve skutečnost a oni budou moci ušetřit.

Ekonom Lukáš Kovanda, který je součástí vládního ekonomického poradního sboru NERV proto zveřejnil tři důvody, proč je nutné daň zrušit. „Zaprvé, realitní trh se v době koronakrize ocitá pod tlakem. Zamrzá. Vyčkávání realitního trhu, ‚až vláda daň zruší‘, pochopitelně k zamrzání znatelně přispívá. Jestliže se v realitách točí méně peněz, než by mohlo, prohlubuje to celkový objem nominálních výdajů v ekonomice, a tedy to prohlubuje propad letošního nominálního hrubého domácího produktu. Zamrzání realitního trhu z důvodu nejistoty ohledně daně z nabytí nemovitosti tak prohlubuje probíhající historický propad tuzemské ekonomiky. Úplně zbytečně,“ uvedl ekonom.

„Zadruhé, v době, kdy se nemovitostní trh dostává pod tlak, je pravděpodobnější než jindy, že se snížení daně promítne do skutečného snížení celkové ceny nemovitosti. Zatímco v ekonomicky příznivých časech se stává, že při zrušení daně zůstane celková cena beze změny, tj. že vlastní cena nemovitosti stoupne (o úsporu na dani se podělí kupující a prodávající), v méně příznivých časech, jako je tento, se vlastní cena nemovitosti měnit spíše nebude. Jinými slovy, bydlení bude skutečně dostupnější, v řadě případů třeba o statisíce korun. Kupující tedy také může ponížit své úspory a peníze získané tímto ponížením použít k útratě jinde v ekonomice. Může je utratit za dovolenou, za nákup spotřebního zboží nebo bude jen častěji chodit do restaurace, až se ekonomika otevře. To vše by ekonomice pomohlo v době zotavování z koronakrize, neboť by jí to poskytlo dodatečnou likviditu (tedy dodatečné peníze) a umožnilo zmírnit propad nominálního hrubého domácího produktu," vysvětlil Kovanda další důvod ke zrušení.

Lidem by to v těžké ekonomické chvíli pomohlo ušetřit. „Zatřetí, je vidět, že vládě činí značné potíže likviditu do ekonomiky dodávat. Například programy Covid 1 nebo Covid 2 vykazují pramalý podpůrný efekt. Pokud vláda, resp. veřejné rozpočty tedy kvůli zrušení daně z nabytí nemovitosti přijde o třináct miliard, jak argumentují sociální demokraté, jaká je to vlastně škoda? Zdá se totiž, že je příhodnější nechat zvláště právě v této náročné době těchto třináct miliard v kapse lidem, ať s nimi naloží dle svého. Sami nejlépe vědí, jak a za co je utratí. Podpoří tak sami ekonomiku přirozeným, tržním způsobem, a to namísto vlády, jejíž administrativní podpora má zatím dost nejasný efekt,“ dodal Kovanda.