Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v minulém roce nasadila odposlech celkem ve 172 případech, které se týkaly 51 trestních spisů. Oproti roku 2016 to znamená nárůst o víc než třetinu. Nejčastěji se odposlechy dotkly příslušníků a zaměstnanců policie a civilních osob. Vyplývá to z analýzy ukončených úkonů, kterou bude v úterý spolu se zprávou o činnosti inspekce projednávat vláda. Osoby či věci inspekce sledovala v 258 případech.

GIBS podle analýzy, kterou má ČTK k dispozici, v loňském roce nasadila odposlechy ve 168 případech na základě příkazu soudu, čtyřikrát postupovala se souhlasem uživatele odposlouchávané stanice. O rok dříve se jednalo o dva případy a u 122 předcházel souhlas soudu. V 89 případech byl loni odposlech zaměřen na příslušníka či zaměstnance policie, v deseti na příslušníka vězeňské služby, ve třech případech na příslušníka GIBS a v jednom se vztahoval k celní správě. Civilistů mimo bezpečnostní sbory se týkalo 69 případů.

Téměř dvě třetiny odposlechů se vázaly k trestným činům proti pořádku ve věcech veřejných, jako je zneužití pravomoci úřední osoby, maření výkonu úředního rozhodnutí, přijetí úplatku či podplácení. Necelou pětinu tvořily trestné činy proti majetku jako krádež, či pojistný podvod.

Ke sledování osob a věcí přistoupila inspekce podle zprávy v 258 případech, které se týkaly 39 spisů. S povolením státního zástupce GIBS postupovala ve 192 případech, 65 úkonů se odehrálo s povolením soudce a jeden se souhlasem dotčené osoby. Nejčastěji se opět týkaly provedené úkony civilistů a příslušníků policie.

GIBS v závěru zprávy konstatuje, že na základě víceletého srovnání má četnost nasazování odposlechů a sledování kolísavou tendenci. „Vývoj počtu nasazování a využívání těchto úkonů však výrazně nevybočuje z intervalu využívání a nasazování z předchozích let,“ uvádí inspekce.