Zachovej nám...?

Zachovej nám...?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Hmatatelným výsledkem kompilačního úsilí Rakušana Wilhelma J. Wagnera (nar. 1938), popularizátora dějin, je knižní svazek tak vysoký, že v normální domácí bibliotéce bude muset ležet. Jmenuje se Rakousko-Uhersko / Monarchie a lidé slovem i obrazem, což je název poněkud vzdálený německému originálu Der grosse illustrierte Atlas Österreich-Ungarn / Mächte und Menschen. Je to volné pokračování Habsburské monarchie / Dějin Rakouska-Uherska slovem i obrazem, knihy vydané česky poprvé před osmi lety a podruhé loni, kupodivu rovněž pod titulem odlišným od originálního; ten zní Der grosse illustrierte Atlas Österreich-Ungarn / Das Habsburger-Reich in Wort, Bild und Karte. Jako by se překladatelka či někdo jiný zalekl slov atlas a říše. Ale to je koneckonců vedlejší.

Míníme-li atlasem sbírku zeměpisných map, pak v tomto případě opravdu běží o atlas: map a městských plánů je tu ve vzorné kvalitě reprodukováno na tři desítky, řada mapek samozřejmě zachycuje také území dnešní České republiky, tam asi naše zraky sklouznou nejdřív: Prag, Brünn, Olmütz, Karlsbad, Leitmeritz, Pardubitz, Budweis, Znaim, Iglau… České ekvivalenty německých toponym si snadno vybavíme, a váhá-li snad někdo třeba nad Troppau, musí ho trknout, že jde o Opavu. Tolik k diskrepanci mezi knižním titulem německým a českým.

Název (originální i český) vzbuzuje čtenářské očekávání, že se tu vykládají a přibližují dějiny podunajské monarchie v letech 1867–1918, tedy od rakousko-uherského vyrovnání po konec první světové války, avšak autor to vzal od roku 1792, kdy po Leopoldovi II. usedl na rakouský trůn František II. Ještě chvíli pracuje metodou letem světem, i den vyhlášení Rakouského císařství (11. srpna 1804) je zaznamenán jen jaksi pro pořádek, meritem pisatelova zájmu je doba vlády (ba víc: života) Františka Josefa I. Přiléhavější pojmenování práce by možná bylo Císař František Josef I. a říše, kterou přivedl na pokraj zániku.

Pro mocnáře má pan Wagner slabost, projevil ji třeba v kapitolách Františkova výchova a Mladý František. Dočítáme se, že vladař si z dětství odnesl od svých vychovatelů „do budoucího života několik pravidel: přesnost, upřímnost, píli, samozřejmost v plnění povinností a kamarádské chování“. Jistěže v této knize vídeňského nostalgika není místo pro slova, jimiž Františka Josefa I. charakterizoval T. G. Masaryk ve Weekly Dispatch 3. prosince 1916, tedy krátce po císařově skonu: „V povaze rakouského Kaisera žádné ušlechtilé rysy nebyly. Byl to průměrný, lhostejný, tvrdý absolutistický monarcha postrádající lidskost. Počáteční léta jeho vlády byla poznamenána potlačením revoluce téměř ďábelským způsobem. Přikazoval veřejně mrskat slabé ženy. Potvrzoval popravy, které svědčily, že si naprosto nezaslouží být pověřen mocí. (...) František Josef nikdy neodpouštěl. Znelíbit se mu znamenalo vystavit se jeho nelibosti na celý život a byl tak založen, že nemohl nikdy pochopit, jak může někdo chtít s ním nesouhlasit, leda by byl ďáblem posedlý.“ Císař byl podle Masaryka „po způsobu Habsburků polovzdělaný a rozhodně nebyl přespříliš inteligentní“. Lidé prý „neměli důvod ho milovat a on neměl důvod milovat je“. V tom se Wagner s Masarykem shoduje: „Císař František Josef osobně rozhodně nebyl svými národy milován, netěšil se ani popularitě nebo autoritě jako jiní monarchové a politici v Evropě konce 19. století.“ Neodpustí si však dodat: „Ale byl velmi váženou osobností...“ Starý Procházka? Opravdu?

V knize, jež svou obrazovou opulencí připomíná dva silné svazky Mein Österreich, mein Heimatland (1915, 1916), však čteme nejen o císaři, to bychom autorovi křivdili. Je tu třeba také zmínka o počátcích elektromobilismu: „Na Světové výstavě v Paříži v roce 1900 bylo senzací elektroauto s elektromotory umístěnými v nábojích předních kol a poháněnými akumulátorovou baterií. Auto bylo vyrobeno v továrně na kočáry Lohner ve Vídni a jeho konstruktér se jmenoval Ferdinand Porsche (1875–1951).“ Vida!

Wilhelm J. Wagner: Rakousko-Uhersko / Monarchie a lidé slovem i obrazem. Z německého originálu přeložila Ivana Führman Vízdalová. Euromedia Group, Praha 2019, 158 str.

 

Jaromír Slomek

23. srpna 2019