Personální změny v bezpečnostních složkách

Mluví se o velkém zájmu Šlachty o post policejního prezidenta, říká exministr Blažek

Personální změny v bezpečnostních složkách
Mluví se o velkém zájmu Šlachty o post policejního prezidenta, říká exministr Blažek

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Vláda Andreje Babiše v demisi a bez důvěry pokračuje v personálních změnách. Opozice varuje, že takové změny by měla dělat až vláda, která získá důvěru sněmovny. Naposledy kabinet hnutí ANO dočasně zprostil funkce šéfa civilní rozvědky ÚZSI Jiřího Šaška. Další změny ale mohou následovat. Například na pozici policejního prezidenta. O Tomáši Tuhém, který post zastává nyní, se v médiích objevují zprávy, že chce skončit. Tuhý to ale popírá. „Už se mluví o lidech, kteří by tento post rádi vzali. Mluví se o velkém zájmu pana Šlachty,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 exministr spravedlnosti a předseda sněmovní komise pro kontrolu ÚZSI Pavel Blažek (ODS).

Personální změny nejen v oblasti bezpečnosti jsou výsledek práce dobrého hospodáře, jak říká premiér v demisi Andrej Babiš, nebo koordinované účelové čistky?

Práce dobrého hospodáře to není. Mimo jiné proto, že Andrej Babiš nevstoupil do vlády z opozice. Už pět let je ve vládě, tudíž toho hospodáře mohl činit už dříve. Řada funkcionářů, které dnes odvolává, byla schvalována vládou, ve které seděl. Buď si pět let jako tehdejší ministr financí a vicepremiér ničeho nevšiml, čemuž se mi nechce věřit, nebo jde v některých případech o účelové výměny.

Jde-li o účelové výměny v bezpečnostních sborech, souvisí dle vás s vyšetřováním Čapího hnízda?

Nechci spekulovat. Ale co se týče GIBS a postupu vůči Michalu Murínovi, kdy se vychází z materiálu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, je podezření zcela na místě. Postup byl ve věci GIBS velmi nestandardní. Vrchním státním zástupcům v Olomouci nelze věřit ani to, že fungují v Olomouci. Rádi různé listiny, které mají ve spisech a které nejsou schopni použít v trestních řízeních, podsouvají novinářům nebo různým funkcionářům. Rád bych připomněl, že to byl Andrej Babiš, který po nástupu do vlády nejvíc křičel, že musí být jasná pravidla pro přicházení a odcházení lidí, kteří pracující pro stát. A je první, který to porušuje v masovém měřítku. Protože přijít za nějakým funkcionářem a dát mu tvrdě najevo, že buď odejde, nebo uvidí, je porušení zákona o služebním poměru, který svévůli zakazuje.

Mají ty personální změny, nejen v bezpečnostních složkách, nějakého společného jmenovatele? Třeba argument o špatném hospodaření?

Odkazuji na historii. Když se chtěl režim, například komunistický, někoho zbavit, šel na to s odkazem na trestní právo a vždy přes ekonomiku. Je snazší vymyslet si, že něco někde chybí, že někdo něco ukradl, a musí proto pryč. Je to stará a nepřijatelná finta.

Klíčová funkce je post policejního prezidenta

Skončil ředitel GIBS Michal Murín, dočasně i šéf ÚZSI Jiří Šašek, odvolaný je dále ředitel Vojenského výzkumného ústavu Bohuslav Šafář. Šéf pražské policie Miloš Trojánek odchází na vlastní žádost. Je podle vás někdo další na řadě?

Klíčová funkce je post policejního prezidenta. Také jde o to, kdo bude ministr vnitra. Jestli to bude někdo z ČSSD, nebo z hnutí ANO, nebo někdo dosazený Pražským hradem. To uvidíme. Často se spekuluje, že policejní prezident Tomáš Tuhý odchází. On to popírá. Ocitne-li se ale někdo pod tlakem typu, že olomouckým státním zástupcům uniknou informace a náhodou se objeví v denících patřících do skupiny Agrofert, nevím, jak taková osoba bude reagovat. Už se navíc mluví o lidech, kteří by tento post rádi vzali.

Máte na mysli někoho konkrétního?

Mám. Řeknu vám, co se říká. Mluví se o velkém zájmu pana Šlachty (někdejšího šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty – pozn. red.) právě o post policejního prezidenta. On totiž údajně odmítl i nabízené místo šéfa GIBS.

Nejčerstvější personální změna se týká ÚZSI a ředitele Šaška. Jak moc velký je to zásah do chodu tohoto úřadu?

To bych spekuloval. Ve čtvrtek jedná sněmovní komise pro ÚZSI a budeme se o tom bavit. Civilní rozvědka je delší dobu ve vyjádřeních například Andreje Babiše podezírána ze dvou věcí. První je, že byla zneužívána funkcionáři ČSSD v boji proti Babišovi. Za druhé prý docházelo k nějakým lidově řečeno krádežím také ve prospěch ČSSD. Je naprosto nutné tyto věci vyšetřit a potvrdit, nebo vyvrátit. Naše rozvědka má výbornou pověst u klíčových spolupracujících služeb. Mám na mysli například americkou nebo izraelskou výzvědnou službu. Na dobré pověsti rozvědky má mimochodem významnou zásluhu Jiří Šašek.

Narážel jste na interpretaci premiéra Babiše, že zneužívání ÚZSI souvisí s ČSSD. To jste měl na mysli twitterový účet anonymní skupiny Julius Šuman? Právě Babiš v minulosti spojoval Šumana s ÚZSI.

Existuje podezření, a musí se vyšetřit, že civilní rozvědka odposlouchávala tehdejšího vicepremiéra Babiše a zařizovala, aby se to objevilo na Twitteru. To by velice připomínalo americkou aféru Watergate a byl by to obrovský problém.

Ta podezření padla pouze z úst pana premiéra?

Padla. Ale neříká to pouze pan premiér, fakta k tomu nicméně žádná nejsou. ÚZSI je dnes za dozoru státních zástupců podrobně vyšetřován. Očekávám výsledek v krátké době.

Už jsme nakousli, že se ve čtvrtek sejde komise ÚZSI. Jednání se účastní i ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar. Co od schůzky očekáváte?

Už na minulém zasedání jsme byli informováni o tom, že se koná vyšetřování některých aktivit ÚZSI a že už je zde i dohled státních zástupců. Otázka na pana Metnara ale je, proč se rozhodl Šaška odvolat teď a tak náhle. Proč se s tak zásadním rozhodnutím nepočkalo až na vládu s důvěrou. Zase to vyvolává podezření, že se to mělo stihnout dříve, než bude vláda s důvěrou. Neboli až bude ve funkci ministra vnitra politik za jinou stranu, než je hnutí ANO. Tak to být může, a nemusí.

Pavel Blažek studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Do ODS vstoupil v roce 1998. V roce 2010 byl na čtyři roky zvolen místopředsedou ODS, v roce 2012 se stal ministrem spravedlnosti. Ve sněmovně je od roku 2013. Stojí v čele Stálé komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace.