Šance na diplomatické řešení války na Ukrajině stále není na dohled. Ruská armáda naopak ohlásila záměr získat nejen celý Donbas, ale také kompletně obsadit jih země a tím odříznout Ukrajinu od moře. Ztráta velkých přístavů by byla pro ukrajinský export takřka smrtelná. Kromě rozsáhlých průmyslových oblastí na východě, kde se těží asi 75 procent ukrajinského uhlí, by země přišla zhruba o čtvrtinu obyvatel. Prezident Zelenskyj se v sobotu snažil ubezpečit občany, že všechna okupovaná území dobude ukrajinská armáda zpět.

Nový cíl „speciální vojenské operace“, jak invazi nazývá ruská strana, oznámil generálmajor Rustam Minněkajev už v pátek. „Po zahájení druhé fáze speciální operace, která začala doslova před dvěma dny, je jedním z úkolů ruské armády nastolit plnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou,“ řekl zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu podle agentury TASS.

Rusko by tak získalo spojnici s Podněstřím, což je separatistická republika odtržená od Moldavska a sousedící s jiho-západní Ukrajinou. Právě v Podněstří jsou podle Minněkajeva „zaznamenávány důkazy o útlaku rusky mluvícího obyvatelstva“. Pravděpodobně jde však pouze o záminku pro ospravedlnění ruského útoku.

Ruská armáda aktuálně kontroluje značnou část Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Povedlo se jí tedy ovládnout oblasti podél celé východní hranice a odříznout Ukrajince od Azovského moře. Pokud by invazní armáda úspěšně pokračovala ve zveřejněném postupu, mohli by zcela přijít o přístup k Černému moři.

V případě, že by se Rusům podařilo i v budoucnu udržet již kontrolovaná území a navíc ukořistit i jižní přímořské oblasti, pro Ukrajinu by to bylo obrovská ztráta, z dlouhodobého hlediska nepředstavitelná a nesrovnatelná se ztrátou Krymu a menší části Donbasu v roce 2014.

Konkrétně Donbas na východě, který zahrnuje celou Doněckou a Luhanskou oblast, je jedním z nejprůmyslovějších oblastí. Těží se tu navíc 75 procent veškerého ukrajinského uhlí a nacházejí se tu i rozsáhlá ložiska železné rudy nebo manganu. Jižní oblasti jsou zase důležité kvůli přímořským přístavům a ukrajinskému exportu. Ukrajina by bez přístupu k moři nebyla schopna vyvážet ve velkém některé obiloviny, jako třeba pšenici. Při ztrátě jižních a východních oblastí by Ukrajina přišla také o zhruba deset až dvanáct milionů obyvatel, což představuje asi čtvrtinu celkové populace. Pouze v oblasti Doněcké uhelné pánve přes 8 milionů lidí (z nichž 38 procent jsou etničtí Rusové).

Pro Rusy by mimo jiné třeba trvalé získání Chersonské oblasti znamenalo, že budou moci obnovit dodávky vody na anektovaný Krym. Tuto funkci totiž dříve zajišťoval Severokrymský kanál, který přiváděl na Krym vodu z Dněpru. Po anexi Krymu byl ale přívod vody z ukrajinské strany zastaven.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu prohlásil, že zbraněmi posílená ukrajinská armáda dobude všechna obsazená území zpět, a to nikoli v řádu let, ale okamžitě, pokud bude mít k dispozici zbraně, které od Západu žádá. Zelenskyj znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke společnému jednání. Avizoval ale, že Kyjev přestane s Moskvou vést diplomatická jednání, pokud budou zabiti jeho vojáci v Mariupolu, nebo budou Rusové pořádat na okupovaných územích referenda.