Česko vyhostí tři pracovníky ruské ambasády. Přidalo se ke spojencům
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Česká republika vyhostí v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii tři členy ruského diplomatického personálu. Je to výraz solidarity s Británií, uvedl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Rusko podle něj překročilo veškeré meze, když označilo Česko za možnou zemi původu nervového jedu novičok použitého k útoku. Prezident Miloš Zeman v pondělí uložil šéfovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi, aby BIS pátrala po tom, zda byl jed na území Česka vyvíjen nebo skladován.
Ruští diplomaté musí i s rodinami opustit ČR do 1. dubna. „Nemůžeme vzhledem k diplomatickým zvyklostem specifikovat zařazení oněch tří diplomatů,“ uvedl ministr zahraničí Martin Stropnický (ANO). ČR však podle něj jednala s rozmyslem, nikoliv nahodile. Vyhoštění diplomatů podpořili předsedové ODS a ČSSD Petr Fiala a Jan Hamáček. Místopředsedovi KSČM Josefovi Skálovi chybějí k obdobných krokům věrohodné důkazy.
Podle Babiše útok nervovým plynem na území cizího státu ohrožuje civilní obyvatelstvo a ukazuje na brutálnější způsob špionáže, než je zvykem. „Rusové překročili veškeré hranice, když řekli, že jedovatá látka novičok mohla pocházet od nás. Je to naprostá lež, my to tvrzení zásadně odmítáme od samého začátku,“ dodal.
Babiš byl prý v minulých dnech kvůli vyhoštění ruských diplomatů v kontaktu s prezidentem. Zeman se v pondělí v Lánech setkal s Koudelkou a ministryní obrany Karlou Šlechtovou (za ANO). „Prezident republiky uložil BIS, aby zjistila, zda se na území České republiky nevyvíjel nebo neskladoval nervový plyn novičok, ať už v průmyslových nebo vědeckotechnických zařízeních,“ sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Prezident je podle Ovčáčka v kontaktu s premiérem, některými členy vlády i bezpečnostními složkami.
K vypovězení ruských diplomatů se připojily i další státy EU, mimo jiné Německo, Francie a Polsko, které vyhostily čtyři diplomaty. Proti ruským diplomatům vystoupily i Spojené státy, které jich vyhostily 60.
Ruská ambasáda v České republice zaměstnává 122 lidí a diplomatickou akreditaci má 45 z nich. Česká republika má na celém území Ruska 56 zaměstnanců, z nichž 16 jsou akreditovaní diplomaté.
Vyhošťuje i USA a další evropské země
Více než stovku diplomatů a dalších pracovníků ruských zastupitelských úřadů vyhostí do týdne Spojené státy, 16 zemí Evropské unie, včetně Česka, a také Ukrajina s Kanadou, Albánií a Norskem.
Spojené státy vyhostí 60 lidí, Ukrajina 13 osob a Kanada čtyři osoby. Státy EU, které se rozhodly vypovědět ruské diplomaty, jsou Německo, Francie a Polsko (po čtyřech), Česko a Litva (tři), Itálie, Dánsko, Španělsko a Nizozemsko (po dvou), Švédsko, Lotyšsko, Estonsko, Chorvatsko, Finsko, Rumunsko a Maďarsko (po jednom). Mezi členskými státy unie, které nevyhostí nikoho, je například Slovensko, jež si v pondělíjen předvolalo ruského velvyslance. Rakousko, kde jsou v koaliční vládě nacionalisté ze Svobodné strany Rakouska, oznámilo, že nevyhostí nikoho, protože je neutrální zemí. Z evropských nečlenských zemí EU se připojila k sankcím ještě Albánie, která vypoví dva lidi, a Norsko, které vyhostí jednoho diplomata.
„Odpověď bude symetrická,“ citovala ruské ministerstvo zahraničí agentura RIA. Vyhoštění diplomatů označila Moskva za provokativní gesto a nepřátelský krok. Rusko obvinilo západní státy, že se slepě řídí principy euroatlantického spojenectví.
Podle britské premiérky Theresy Mayové dostalo Rusko varování, že nemůže pošlapávat mezinárodní právo. Útok v jihoanglickém Salisbury byl prý „jasným vzorkem stále agresivnějšího ruského chování“. „Představuje také ale novou a nebezpečnou fázi v ruské nepřátelské aktivitě proti Evropě a našim společným hodnotám a zájmům,“ prohlásila Mayová před poslanci v britském parlamentu. Británie oznámila vypovězení 23 ruských diplomatů už předminulý týden a Moskva následně odpověděla stejným způsobem.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson uvedl, že „dnešní mimořádná mezinárodní reakce (britských) spojenců představuje v historii největší kolektivní vyhoštění ruských důstojníků zpravodajské služby a pomůže bránit společnou bezpečnost“. „Rusko nemůže beztrestně porušovat mezinárodní pravidla,“ dodal.
Šéf italské strany Liga Matteo Salvini, který si dělá naděje, že se stane premiérem, ostře kritizoval USA a EU za vyhošťování diplomatů. „Bojkot Ruska, obnovení sankcí a vyloučení diplomatů nevyřeší problémy, naopak je zhoršuje,“ uvedl Salvini na twitteru.
Podle ruského velvyslance ve Washingtonu Anatolije Antonova opustí USA 46 diplomatů z washingtonské ambasády, 12 z ruské mise při OSN v New Yorku a dva z newyorského generálního konzulátu. Ambasáda v USA prý bude i ve zmenšené podobě pokračovat v práci. Podle Bílého domu americký prezident Donald Trump nařídil také uzavření ruského konzulátu v Seattlu.
Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová prohlásila, že po vyhoštění Rusů budou Spojené státy bezpečnější zemí, protože „bude omezena ruská schopnost slídit po Američanech a provádět tajné operace“. Vyhoštěním „Spojené státy a jejich spojenci dávají Rusku jasně na vědomí, že jejich akce budou mít následky,“ řekla mluvčí.
Agentura RIA Novosti krátce po americkém oznámení s odvoláním na své zdroje napsala, že ruská reakce bude následovat v několika příštích dnech.
Předseda Evropské rady Donald Tusk přitom v pondělí nevyloučil možnost, že v nadcházejících dnech a týdnech budou následovat další společná evropská opatření, včetně možných nových vyhoštění ruských diplomatů. Tusk zdůraznil, že unie je a zůstane kritická ke krokům ruské vlády, vyjádřil ale také zároveň soustrast občanům Ruska v souvislosti s tragickým požárem obchodního centra, při kterém v neděli v sibiřském městě Kemerovo zahynulo přes 60 lidí.
Prezidenti a premiéři zemí EU koncem minulého týdne na summitu v Bruselu prohlásili, že souhlasí se závěrem britské vlády, podle které za útok na někdejšího dvojitého agenta Skripala a jeho dceru je s největší pravděpodobností odpovědné právě Rusko. „Jiné věrohodné vysvětlení neexistuje,“ stojí v závěrech vrcholné unijní schůzky.
Bývalý agent ruské vojenské rozvědky a pozdější spolupracovník britské tajné služby Sergej Skripal a jeho dcera byli začátkem měsíce v jihoanglickém Salisbury terčem útoku nervově paralytickou látkou označovanou jako novičok. Británie z otravy viní Rusko a vyhostila 23 ruských diplomatů, Kreml obvinění rezolutně odmítá a na rozhodnutí Londýna odpověděl recipročními kroky.
,