„HUMANITÁRNÍ KRIZE“

Stovky Romů se utábořily na nádraží v Praze. Dobrovolníci řeší humanitární krizi

„HUMANITÁRNÍ KRIZE“
Stovky Romů se utábořily na nádraží v Praze. Dobrovolníci řeší humanitární krizi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Stovky romských uprchlíků se usídlily na hlavním vlakovém nádraží v Praze. Nedaří se pro ně najít jiné dočasné ubytování. Většinou jde o uprchlíky ze západu Ukrajiny, z oblasti poblíž maďarských hranic. Někteří tudíž mají také maďarský pas. V Česku proto nemohou získat dočasnou ochranu jako jiní Ukrajinci. Dobrovolníci jsou zahlcení a upozorňují, že kapacita zdejšího centra už není dostatečná. V sobotu tu nocovalo přes 400 lidí, část z nich na podlaze.

Podle Iniciativy Hlavák, která se podílí spolu s dobrovolníky z Organizace pro pomoc uprchlíkům, drážními hasiči a policií na pomoci lidem utíkajícím před válkou, je situace na pražském hlavním nádraží neudržitelná. Většinu uprchlíků, kteří tu nocují několik dnů v řadě, tvoří početné romské rodiny, výjimkou nejsou ani těhotné nebo kojící ženy.

Dobrovolníci si stěžují, že už neposkytují pouze informace a základní pomoc, ale řeší doslova humanitární krizi, ke které se nikdo nehlásí. „Naše role, soustředěná kolem infostánků zřizovaných Magistrátem hl. m. Prahy, byla od začátku koncipována primárně jako předání základních informací a pomoc s navigací, doplněná o možnost nouzového přespání, základní potravinovou pomoc, případně pomoc od mediků. V tuto chvíli ale neposkytujeme na svých směnách informace, nýbrž řešíme humanitární krizi. Stovky lidí v nouzi a nedůstojných životních podmínkách, kteří nemají kam jít, se vrací na nádraží,“ uvedla Mlada Hošková za Iniciativu Hlavák.

Situace vyvrcholila až do té míry, že dobrovolníci nemají pro uprchlíky nejen dočasné ubytovací kapacity, ale také dostatek jídla. „Příděly jsou nastavené na základě předpokladu, že jednotliví uprchlíci přijedou, posilní se a pokračují do asistenčního centra, kde o ně bude postaráno. To se bohužel neděje. Z řady důvodů se k nám v současné době lidé (zpravidla se jedná o romské rodiny) z asistenčního centra vracejí bez ubytování či další podpory a nemají kam jinam jít než za námi,“ popisuje Hošková současný stav na nádraží.

V sobotu přespávalo na nádraží 400 lidí

„Naše služby na nádraží nikdy nebyly koncipované na dlouhodobý nocleh a v žádném případě nejsou důstojnou náhradou ubytování,“ dodává. Až 210 lidí může aktuálně přespávat v přistaveném sedačkovém vlaku na prvním nástupišti.

Asi 25 míst je pak také v sále, který poskytla Správa železnic. „Jedná se o místa pro ty zcela nejzranitelnější, zpravidla těhotné a matky s kojenci,“ upřesnila Hošková. Kapacity jsou podle ní ale v posledních dnech často úplně vyčerpány. „Běžně se děje, že celé rodiny spí na studené nádražní podlaze. Například v sobotu 7. května na nádraží nocovalo více než 400 lidí,“ dodává.

Romové s maďarským pasem mají smůlu

Romové z Ukrajiny, kteří se u nás snaží získat dočasnou ochranu, mají velmi často dvojí občanství: ukrajinské a maďarské, což způsobila vstřícná politika Viktora Orbána. Protože jsou z pohraničí, hovoří někdy pouze romsky či maďarsky. Jako občané EU u nás ale nemohou azyl získat a jsou směřováni do Maďarska. Problém je, že lustrace (respektive ověření totožnosti) může trvat až 10 dnů a uprchlíci mezitím nemají kam jít. Podobná situace jako v Praze je i na nádraží v Brně, Pardubicích a dalších městech.

Podle Hoškové se sem ale nevracejí pouze uprchlíci čekající na vyřízení žádosti nebo ti, které asistenční centrum odmítlo. Někteří třeba původně mířili do Německa, kam nebyli vpuštěni, a tak se vracejí zpět. Jiní se zase rozhodli opustit státem provozovaná uprchlická zařízení a pokusit se najít lepší bydlení.

Rakušan chce rychlejší lustrace

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dnes řekl, že se chystá zpřísnit kontroly pasů přicházejících uprchlíků. Ubytování pro Romy podle něj mají hledat kraje, protože některé regiony nepřistoupily na nabídku objektů vlastněných státem. Rakušan bude ve středu jednat s maďarským ministrem vnitra o rychlejších lustracích.

„Tento týden budu jednat s maďarským ministrem vnitra a také mu zašlu jasně formulovaný dopis, že lustrace uprchlíků na maďarské straně musí být důkladnější a rychlejší. Nesmí zde být uměle budovaný problém a ti lidé nesmí být dále posíláni k nám,“ řekl Rakušan. Situaci chce řešit i s ukrajinským ministrem vnitra, kterého plánuje požádat, aby aby se ukrajinská policie věnovala organizovanému zločinu v Zakarpatské oblasti, odkud jsou lidé podle něj organizovaně vypravováni za hranice EU a jsou jim slibovány výhody, které u nás nemají právo získat.

Romské organizace a zástupci Romů v radě vlády pro záležitosti romské menšiny žádají kvůli přístupu k romským uprchlíkům z Ukrajiny o krizové jednání vládní rady. K jeho svolání vyzvali v úterý premiéra a předsedu rady Petra Fialu (ODS). Adresovali mu otevřený dopis, který zveřejnil server Romea.cz.

V listu si stěžují na postup přijímání romských běženců i na postoje vedení samospráv, zmiňují projevy rasismu či diskriminace. Dopis podepsalo 11 organizací ze sítě RomanoNet a všech 13 zástupců Romů z vládní rady. Podle nich diskriminace pak vede třeba k tomu, že romští uprchlíci nemají dost jídla. Chybí také přístřeší.

Podle ministerstva vnitra vydala ČR v pondělí uprchlíkům z Ukrajině 2817 speciálních víz. Za dva a půl měsíce od počátku války dostalo víza dočasné ochrany 335 164 Ukrajinců.

Jakub Fujáček

10. května 2022