LIPAVSKÝ O RUSKU

„Hlavně, že jsme se probudili,“ uvedl Lipavský o reakci Evropy na ruskou invazi

LIPAVSKÝ O RUSKU
„Hlavně, že jsme se probudili,“ uvedl Lipavský o reakci Evropy na ruskou invazi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Mnoho Evropanů nechtělo dlouho pochopit, jaký je režim ruského prezidenta Vladimira Putina, ačkoli před ním řada politiků expertů především z regionu střední a východní Evropy varovala. V rozhovoru s deníkem Die Welt, který vyšel v úterý, to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ocenil také jednotu Evropské unie ve sporu s Moskvou a zdůraznil význam rozhodnutí Německa poskytnout Ukrajině zbraně.

„To, že Německo pomáhá Ukrajině nejen finančně, ale také dodávkami zbraní, je mimořádně důležité. Ukrajina má totiž šanci rozhodnout tuto válku jen tehdy, pokud jí dodáme zbraně,“ řekl šéf české diplomacie. Německo dlouhodobě odmítalo Kyjevu zbraně poskytnout, což vysvětlovalo svou zvláštní odpovědností za bezpečnost Evropy po druhé světové válce. Po ruské invazi na Ukrajinu ale postoj změnilo.

Lipavský řekl, že vyhrocení konfliktu ve válku takřka nikdo nečekal, ačkoli mnozí se zkušenostmi s imperiálním Ruskem před takto dramatickým scénářem varovali. „V našem případě jsou to zkušenosti z pražského jara 1968, když nás obsadily sovětské síly,“ řekl.

Die Welt poukázal na to, že v Německu se řada politiků, dosud vstřícných vůči Putinovi, nyní obrací k šéfovi Kremlu zády. „Miloš Zeman, váš prezident a Putinův ctitel, se od něj teprve nyní distancoval,“ uvedl deník. Na to Lipavský odpověděl, že Evropa hrála riskantní hru, když se snažila najít odpověď na otázku, jak se chránit před agresivním Ruskem a zároveň s ním udržovat obchodní vztahy.

Pochopit podstatu Putinova režimu Evropané podle Lipavského nechtěli ani po válce v Gruzii, anexi ukrajinského poloostrova Krym, ozbrojeném konfliktu na Donbasu či akcích ruských tajných služeb v Británii, Česku nebo Berlíně. „Mohli jsme se vzbudit dříve, ano. Hlavní je ale to, že jsme se nyní všichni probudili,“ zdůraznil.

Lipavský s deníkem hovořil o tom, jak značná část české společnosti ruskou invazi odsuzuje a že je otřesena bombardováním a utíkajícími civilisty. „A to vše jen proto, že nějaký člověk má šílenou vizi vybudovat nové sovětské impérium. Tuto vizi musí Evropané Putinovi vzít,“ řekl. Poznamenal, že ho obzvláště těší jasná pozice Německa, kterou konečně zaujalo. „Německu to trvalo, nyní ale stojí za zásadními změnami,“ uvedl.

List Die Welt se Lipavského zeptal také na to, zda Visegrádská skupina tvořená Českem, Slovenskem, Polskem a Maďarskem neprochází zásadní změnou kvůli vnitřním názorovým sporům. Jako příklady nejednoty zmínil deník výhrady Prahy vůči polskému uhelnému dolu Turów nebo skeptický postoj maďarského premiéra Viktora Orbána k protiruským sankcím.

„Mezi sousedy jsou vždy nějaké rozepře, ty ale nehrají nyní žádnou roli. Spor o hnědouhelný důl Turów je urovnán. S mými partnery v Polsku a Maďarsku mám dobré vztahy,“ odpověděl Lipavský. „Důležité je, že nyní je celá EU jednotná,“ dodal.

,

1. března 2022